Dana Moree ve spolupráci s Nadací OSF zveřejnila výzkum o dopadech společného vzdělávání na romské žáky. Cílem výzkumu bylo popsat, jaký dopad mělo zaveřejní inkluzivních změn ve vzdělávání v roce 2016 právě na romské děti a jejich rodiny a porovnat běžné školy se školami ve vyloučených oblastech.


K výzkumu byla použita metoda polostrukturovaných rozhovorů s následným otevřeným kódováním. Autoři zpovídali nejen děti, ale i pracovníky škol a neziskových organizací.

Mezi hlavní problémy ve školách, ve kterých se výzkum realizoval, se řadí vyloučené lokality. Právě školy nacházející se ve vyloučených lokalitách se potýkají s celou řadou problémů primárně kvůli koncentraci jedinců mimo vzdělávací systém. 

Komplikovaný vstup do vzdělávání

Pro inkluzi zásadní bod – vstup do vzdělávání. Romští respondenti se ve výzkumu shodují, že vstup do vzdělávání je pro ně bojem o to, zda se jim podaří dítě dostat a udržet na nesegregované škole. Zatím se neukazuje, že by příchod inkluze tento problém někam posunul.

„Když pro mě máma sháněla školu, tak všude na školách, kde byli spíš bílí, tam mě nevzali, protože měli údajně plno. Byl jsem donucenej jít na ZŠ Dvojku, kde je vyloučená lokalita. Tam zrovna byli všichni žáci Romové, jedinej, kdo tam byl bílej, tak byli učitelé. Tam to bylo s učitelema třeba 50 na 50 – 50 % byli učitelé Romové, spíš vychovatelé.... Když to byl bílej, tak žil taky ve vyloučený lokalitě, taky byl na sociálních dávkách atd.“ , říká jeden z respondentů výzkumu.

Inkluze ve vyloučených lokalitách neexistuje

Podle ředitelů škol ve vyloučených lokalitách inkluze neexistuje, protože se jedná o velice homogenní prostředí. Jakmile škola dostane nálepku vyloučené nebo romské školy, její situace se radikálně změní.

„Nejhorší bylo, že v roce 1996 vyšel v radničních novinách článek, který to nemyslel špatně, ‚Romská škola v městě Střed‘ – a bylo to. To jsme dostali nálepku. A já se fakt snažila, tenkrát nebyla angličtina v první třídě, já jsem vytvářela v první třídě angličtinu. První dva roky to šlo, pak už zas ty angličtiny byly všude, takže už to nemělo cenu. Ti bílí rodiče nám sem ty děti dávat nebudou.“, říká jedna z ředitelek.

Na mainstreamových školách výzkum nezaznamenal po zavedení inkluze tolik změn. Školy se nově vypořádávají s vyšším množstvím asistentů a s větší dávkou administrace, na kterou si často stěžují. Ve zkoumaných školách jsou velké rozdíly v tom, jak ředitelé přistupují k inkluzi a jaké mají klima na škole. 

Vzdělání jako hodnota

Díky inkluzi se mění postoj ke vzdělávání v romské komunitě, ve které je vzdělávání čím dál více vnímáno jako hodnota. Inkluze tak přinesla větší škálu možností, jak se v mainstreamové škole udržet a tyto možnosti jsou využívány.

Závěry výzkumu v přehledné zprávě:

Loading...

 


Celý výzkum najdete zde.