Cílem informačních seminářů v rámci poslání projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B) bylo prolomit bariéru nedůvěry vůči společnému vzdělávání, vyvrátit mýty, které se objevují, šířit ověřené informace a příklady dobré praxe.

Témata seminářů se zaměřovala na obecnější problematiku spojenou se společným vzděláváním nebo byla koncipována i na velmi specifická témata pro užší kruh cílových skupin. Měla reagovat na konkrétní potřeby cílových skupin v každém jednotlivém kraji.

Semináře byly určeny pedagogům, rodičům, odborné i široké veřejnosti a zapojováni do nich byli vybraní experti, organizace a instituce. Informace o jednotlivých seminářích byly zveřejňovány především prostřednictvím kalendáře akcí na webu Inkluzevpraxi.cz, krajských newsletterů a čtvrtletních e-novinek projektu APIV B. Dále pak pomocí sociálních sítí, konkrétně Facebooku.

Za dobu trvání projektu, tedy od školního roku 2017/2018, bylo třeba realizovat v každém kraji ČR 20 informačních seminářů. 

Průběh realizace informačních seminářů

Původně to bylo nastaveno tak, že se v každém kraji uskuteční minimálně 4 informační semináře ročně (v období každého školního roku, tedy od září do června). Tento plán byl výrazně ovlivněn několika obdobími epidemie covid-19 a zejména opatřeními, jež prezenční realizace seminářů znemožnily.

Optimální počet účastníků každého setkání byl stanoven na 20, minimální počet přítomných účastníků na 10. Od 1. 9. 2022 byla schválena možnost realizovat informační semináře také online formou. Díky tomu se původně stanovený počet účastníků nakonec zvýšil, protože na online semináře se hlásilo více osob. Byly více přístupné a eliminovaly náklady na dopravu a čas strávený na cestách. 

Hlavní výstupy informačních seminářů

K 31. 5. 2022 byly dokončeny veškeré realizace informačních seminářů. Proběhlo jich celkem požadovaných 280 a 1 bonusový v Karlovarském kraji. Za celou dobu projektu se informačních seminářů zúčastnilo 5 942 osob

186 seminářů bylo realizováno prezenčně a 95 online. Do jejich realizace se zapojilo 98 lektorů.

Obsah informačních seminářů tvořilo 151 témat. Mezi nejčastější témata patřila: 

  vzdělávání žáků s OMJ

  nepochopení inkluzivní novely školského zákona a jak na ni

  témata k nadaným žákům

  společné vzdělávání v 1. ročníku ZŠ

  role asistenta pedagoga ve třídě

  práce s dítětem s ADHD v inkluzivním prostředí

  právní rámec vztahů mezi PLPP, IVP s ŠVP a RVP obsažený v inkluzivní novele ŠZ

  jak na "zlobivé" dítě

  dítě s poruchou autistického spektra v prostředí MŠ

 

Účastníci seminářů se před a po semináři vyjadřovali ke dvěma stejným dotazům: zda může být inkluzivní vzdělávání krokem ke kvalitnějšímu vzdělávání pro všechny žáky a zda mají účastníci dostatek informací k problematice inkluzivního vzdělávání a ví, kde informace hledat. Pozitivní hodnocení (odpovědi: „naprosto souhlasím“ a „spíše souhlasím“) uváděné po skončení semináře, tedy posun ve vnímání inkluze, narostl mezi lety 2017–2022 v průměru o 14 %. Meziročně se dá vysledovat mírný pokles pozitivních hodnocení po období pandemie covid-19, ve kterém se informační semináře nekonaly nebo jen minimálně. Otázkou je samozřejmě i trvalost naměřené změny postoje k inkluzivnímu vzdělávání v čase. Toto by však mohlo být spíše předmětem dlouhodobého výzkumu.


Mezi nejfrekventovanější panelisty/lektory informačních seminářů patřili:

Mgr. Veronika Doležilová

Mgr. et Mgr. et Mgr. Soňa Křížová, Ph.D.

Mgr. Helena Kudelová

Mgr. Jana Okrouhlá (Jedličková)

Mgr. Petra Vorlíčková

Mgr. Helena Kumperová

Mgr. Jitka Vítová, Ph.D.

 

Nejčastěji z řad krajských metodiků nebo konzultantů byli mezi panelisty/lektory:

Mgr. Michal Prokeš

Mgr. Miloš Sobotka

Mgr. Daniel Janata

PhDr. Petra Bendová, Ph.D.

 

Řekli o informačních seminářích:

Informační semináře pro rodiče jsou z mého pohledu velmi přínosné. Proto jsme je realizovali, ale úskalím je nezájem rodičů. Překvapuje mne nezájem rodičů.“ ředitel ZŠ

„Zajímavé bylo uvědomění si faktu, že člověk je unavený z toho, co neudělal, než z toho, co udělal. Důležité je používat místo musím, chci a vyhodnotit si, že jdu cestou vítěze, ne poraženého. Pozitivem bylo uvědomění si sedmi zásad psychohygieny. Představení si, jak bude problém vypadat za půl roku, personifikovat si problém do něčeho konkrétního, vybavit si fáze setkání, kdy se problém stal problémem. Pro pedagogy bylo přínosné vysvětlení, jak aplikovat relaxační techniku zosobnění problému do konkrétního, u dětí a žáků s ADHD. Jak vést dítě/žáka k tomu, že nebojuje sám se sebou, ale s něčím konkrétním. Dané téma otevřelo další možnosti práce s psychickými zdroji a zejména ve vztahu k vlastní psychohygieně." organizátorka informačního semináře z Olomouckého kraje

„Vzhledem k tomu, že se semináře zúčastnili nejen pedagogové, ale také rodiče dětí s poruchami učení a chování, byl zájem o téma velký. Účastníci se zajímali o náhled a řešení dané problému." účastnice informačního semináře z kraje Vysočina