Mentoring a jeho význam ve škole

Aktualita

Když se to vezme kolem a kolem, mentoring je vlastně prastará metoda, při které někdo starší, zkušenější předává své zkušenosti někomu mladšímu, kdo jde stejnou či podobnou cestou. Je to do značné míry intuitivní proces, který člověk aplikuje po celou dobu své existence. Jde o prapůvodní princip učení někoho a učení se. Jeho role ve škole je tedy přirozená. V souvislosti se společným vzděláváním sem ale vstupuje určitý problém: předávat zkušenosti mohou pouze ti, kdo je mají. S Martinou Chmelovou, která se profesionálně mentoringu věnuje, v rozhovoru rozebíráme, jak by takový mentoring měl vypadat a k čemu může být užitečný. 

 

 

Lze mentoring jako metodu nějak ani ne definovat, ale spíše explikovat, vysvětlit? Zkuste prosím použít příklad učitele...

Mentoring ve školství doplňuje klasické semináře o důležitou prožitkovou složku, a tím přesouvá a posiluje zodpovědnost za vlastní učení a implementaci získaných poznatků na samotného příjemce. Výhodou je přesun řízení vlastního učení na příjemce. Učitel sám s pomocí mentora řídí svou vnitřní motivaci, která je základem vnímání jeho vlastní úspěšnosti, a dává tak základ zdravému sebevědomí a v neposlední řadě slouží i jako nejlepší prevence syndromu vyhoření. Výstupem je vyšší efektivita ve skutečném využívání získaných poznatků o více než 60 % oproti cca 15 % efektivity klasických seminářů. Mentoring je proces, při kterém zkušená osoba vede méně zkušenou a v jeho průběhu dochází k přirozenému učení příkladem.  

Příklad mentoringové podpory z praxe, kterou většina zaměstnanců mateřských škol vykonává intuitivně, mnohdy aniž by si to uvědomila, např. při vstupu nové učitelky do mateřské školy.

  • V rámci kontraktu je stanoven kromě zákonných úkonů postup pro zaučení a delegována odpovědná osoba (např. kolegyně na třídě).
  • V rámci vlastní práce jsou předávány konkrétní informace (co, kdo, jak, kde), zároveň je vytvářena průběžná zpětná vazba s korekcí a hodnocením (toto je výborné, dobré, toto příště jinak, jiným způsobem).
  • Hodnocení v časovém horizontu, samostatné úkoly.

Mnohé prvky mentoringové praxe znají ředitelky a ředitelé škol ze setkání vedoucích pracovníků, kde společně sdílejí, co a jak funguje, jakým způsobem nebo s kým řeší problémy atd.

S ohledem na smysl mentoringu si říkám, že vlastně přirozeným mentorem učitele může být starší kolega. Nebo se to neomezuje jen na mladé a méně zkušené kantory?

Mentor předává své zkušenosti, dovednosti, inspiraci. Mentor může být zaměstnanec školy (ředitel, učitel) nebo v případě konkrétních řešených problémů i osoba z jiného zařízení/organizace. V praxi mateřské i základní školy nemusí být mentor nezbytně ten služebně nebo věkově starší, ale především ten, kdo má co předat ostatním. Může se jednat o kolegu ze stejné školy nebo jiné. 

V čem všem může mentoring učitelům pomoci a co by si od něj naopak slibovat neměli? Co jsou nejčastější potřeby českých učitelů a kdy je mentoring na místě?

Základní podmínkou je, že mentorovaný (mentee) se chce učit, je otevřen k přijímání nových věcí. A že mentor ví co, proč a jak to uplatnit v praxi a dokáže srozumitelným způsobem tyto své znalosti a zkušenosti předat. Učitel má potřebu nejen získat informace, ale upevnit a zdokonalit své dovednosti v určité oblasti. Abychom to trochu strukturovali, mentoring je založen na:  

  • dobrovolnosti,
  • vědomosti,
  • respektu k individualitě,
  • dlouhodobosti,
  • přínosu pro obě strany.

Jen tehdy je možné vytvořit oboustranný vztah. Mentoring samotný může být zaměřen na:

  • kariérní rozvoj, 
  • osobní podporu, 
  • podporu vytváření vzorů chování a postojů, jimiž je možno se inspirovat a o něž je možné  usilovat,
  • osvojení si některých technik a postupů přímo v praxi.

Je nutné si uvědomit, že mentor explicitně neradí. Ukazuje, jak případné problémy řešit nebo uplatňovat v praxi. Nejčastější potřeby učitelů v praxi, vhodné pro mentoringovou podporu, jsou následující:

  • podpora řízení a manažerských dovedností (komunikace, práce v týmu, zpětná vazba, řešení konfliktů, komunikace s rodiči, řešení problémových situací atd.),
  • osobní hodnocení zaměstnanců,
  • stanovení, podpora a realizace osobního rozvoje,
  • podpora týmové spolupráce v rámci třídy (komunikace, odpovědnost, kompetence atd.)
  • osvojování si některých technik (práce s interaktivní tabulí, práce s dětmi se specifickými potřebami, komunikace s rodiči těchto dětí, time management, příprava pedagogické práce, podpora nácviku pedagogické reflexe, výběr a realizace DVPP, příprava individuálního kurikula, podpora individuálního přístupu, projektové učení atd.)    

Jak je to vlastně s mentoringem v případě českých učitelů? Přece jen řada z nich není zvyklá na to, když se jim někdo dívá pod prsty...

Ano, to je pravda. Nicméně je zajímavé, že tuto činnost velmi často vykonávají, aniž by ji tak nazývali. Při nástupu nové kolegyně, asistentky atd. Tedy všude tam, kde potřebujeme novou osobu uvést velmi rychle do praxe.

Do učitelské práce zasáhla v roce 2016 novela školského zákona podporující společné vzdělávání. To s sebou samozřejmě nese řadu nových úkolů, potřebu reagovat na změnu podmínek přímo ve třídách, potřebu nacházet cestu k žákům se speciálními potřebami. Co mentoring, jak může pomoci a práci jim ulehčit?

Mentoring může významně urychlit proces změny a samotné praktické ukotvení dovedností a kompetencí. Tzn. že dotyčná osoba využívající mentoring začne v praxi s podporou mentora rychle užívat to, s čím se setkala v teorii. Zkušená osoba předáním svých zkušeností ušetří čas, pomůže dotyčnému osvojit si, upevnit a prohloubit získané praktické dovednosti. Seminář přináší informace a souvislosti, ale to je jen 20 % toho, co učitel potřebuje. 80 % je praxe, kterou každý učitel získává metodou pokus ‒ omyl, tedy vlastním experimentem, kdy uvádí informace do praxe. Možná bych použití mentoringu přirovnala k tomu, když se učíte řídit auto. Zpočátku je nováček řidič (v našem případě začínající učitel, učitel osvojující si jakoukoliv novou metodu, přístup atd.) vylekaný, jeho pozornost je roztříštěna do mnoha oblastí. Pravidla silničního provozu a jejich naplňování (situace, značky), technika ovládání vozu (řazení, udržení vozu na silnici) a sledování cesty a provozu (ostatní auta, silnice atd.) je zpočátku nad jeho možnosti a na mnoho věcí zapomíná. Řidič začátečník tedy dělá chyby. 

Z chyb se však může dobře učit, pokud má podporu od někoho zkušeného. V ten okamžik se pozornost řidiče-nováčka začíná zklidňovat, přestává těkat, technicky začíná zvládat ovládání auta, cestu sleduje periferně, jízda začíná být plynulá atd. 

Jedná se tedy o praktický nácvik a prožitek. Teorie, praktický nácvik, opakování, upevňování. Jedná se o učící proces. Stejně tak pracuje mentoringový proces, který dotyčnému ukazuje možnosti a pomáhá mu upevňovat (náhledem a zkušeností) praktické postupy k řešení situací a změn.   

V českých školách se už několik let pohybujete a jste s českými učiteli ve styku. Co vidíte jako největší úskalí jejich práce v souvislosti s inkluzí a kdy byste jim doporučila mentoring zvážit? 

Mentoring bych v každém případě doporučila k následujícímu:

  • pro zvýšení komunikačních dovedností pedagoga (aby dokázal o potřebách inkluze a jejich naplňování mluvit s dětmi, rodiči, kolegy),
  • pro zlepšení týmové práce ve třídě,
  • pro předávání příkladu a upevňování realizace pedagogické inkluzivní práce, 
  • pro upevnění vlastní psychické stability, 
  • pro upevnění svého postoje k inkluzi (pokud sám pedagog není přesvědčen o tom, že inkluzivní vzdělávání je v současné době nezbytný trend a bere je jako nutné zlo, není možné naplňovat žádný z předchozích bodů).    

Máte nějaké příklady dobré praxe, kdy učitelům mentoring pomohl právě v souvislosti se společným vzděláváním?

Ano. Podílela jsem se na podpoře komunikace s dětmi ve třídě, při zařazení chlapce s kombinovaným postižením s DMO (informace o postižení, možnostech a limitech chlapce, potřebách, nastavení spolupráce, komunikace s rodiči).

Jak je to s přenosem získaných zkušeností? Mohou se učitelé, kteří prošli mentoringem, stát mentory svým kolegům? Děje se to?

Ano, v praxi se to děje často. Učitel, který sám prošel mentoringovým procesem,  má praktické a zažité zkušenosti. On předává příklady z praxe, ne teorii. 

Pokud učitel o mentoringu uvažuje, co může udělat? Kam se obrátit, kde získat informace, kde získat prostředky?

Nejlepší je se nejdříve poohlédnout ve svém okolí. Znáte nějakého učitele, který vás zaujal svým přístupem? Výsledky? Dobře se vám s ním komunikuje? Může vám ho někdo doporučit?

Asi bych nejprve rozhodila síť na místní úrovni, v rámci porady ředitelů škol. Potom se dají využít nejrůznější vzdělávací akce, kurzy, semináře. Finance, které mentoring bezesporu stojí, se dají získat dvojím způsobem: vlastní prostředky školy a dotační prostředky v rámci Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání (OP VVV)  v rámci zjednodušených projektů, tzv. šablon pro MŠ a ZŠ. Konkrétně lze takové žádosti aplikovat na oblasti sdílení zkušeností pedagogů z různých škol prostřednictvím vzájemných návštěv (I/2.6  pro MŠ a II/2.10 pro ZŠ) nebo na vzájemnou spolupráce pedagogů (II/2.9 , pro ZŠ).

Mgr. Martina Chmelová 

Působí jako koučka a terapeutka v Alfa Human Service, z. s., dlouhodobě podporuje pedagogické pracovníky předškolních a školních zařízení v oblasti upevňování psychické stability učitelů, efektivní komunikace, v oblasti stabilizace týmové práce, pravidelně přispívá do časopisů Poradce ředitelky mateřské školy a Integrace a inkluze, kde se věnuje primárně tématům podpory řídicích schopností a dovedností z pohledu rozvoje měkkých dovedností.

Kontakty:

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

www.alfahs.cz

603 317 997