Vztahy ve třídě formuje pedagog, říká učitelka a lektorka Veronika Jašková

„Děti přijímají spolužáka tak, jak jej přijímá učitel. Ten má bohudík a někdy bohužel vše ve svých rukou. Učitel je ten, který formuje vztahy ve třídě, takže pokud má učitel víru ve všechny děti, že to zvládnou, tak to prostě zvládnou, bez ohledu na jejich „limit“,“ říká Vendula Jašková, učitelka a spoluzakladatelka Otevřené třídy v Třebíči, která sice spadá pod běžnou školu, ale funguje trochu jinak.

Především je založena na respektu k individualitě dítěte a jeho tempu a hlavní důraz klade na komunikaci a spolupráci. Dětem se zde nepředkládají hotové informace, na vše si musí přijít samy a učitel je zde spíš laskavým průvodcem než přísnou autoritou. Otevřená třída je již ze své podstaty inkluzivní.

„V současné době mám třídu, ve které pracuji diferencovaně se všemi dětmi, což znamená, že vím, kdo co a jak potřebuje. Někomu jde čtení bez problémů a někomu zase matematika, každý má dostatek času a podpory tak, aby to zvládl sám. Nejde mi o to dítěti dělat medvědí službu, jde o to, aby se všechny děti o sebe uměly sami postarat a poradit si se vším, co je v životě čeká. Učím děti tak, aby si vše promyslely a svoje postupy mohly využít všude a vždy, aby to prostě měly v sobě,“

 upřesňuje Vendula Jašková, která je zároveň lektorkou a trenérkou metody FIE (Feursteinova metoda instrumentálního obohacení) akreditované a desetiletími praxe prověřené metody profesora psychologie Reuvena Feuersteina, jejíž cílem je „učit se, jak se učit a myslet“. Metoda, která rozvíjí schopnost poznávání, organizování informací a osvojování si strategií a učí orientovat se ve světě okolo sebe, se využívá po celém světě při práci se všemi věkovými kategoriemi, od předškoláků po seniory, od většinové populace po osoby s mentálním postižením či stařeckou demencí. Tuto unikátní metodu, která je založena na tom, že mentální úroveň není předem daná a každý může cílenou prací rozvíjet svůj potenciál, využívá Vendula Jašková každodenně i ve své učitelské praxi. „Prospívá všem!“ dodává.

„V podstatě celou svoji pedagogickou praxi vzdělávám děti společně, přijde mi to přirozené a výhodné pro všechny, jak pro děti, tak pro učitele a rodiče. Již od začátku své pedagogické praxe jako učitelka jsem měla ve třídě vždy dítě s „limitem“,  například s ADHD (hyperaktivita s poruchou pozornosti), SPU (specifickou poruchou učení), Aspergerovým syndromem, mentální retardací…“, vysvětluje Vendula Jašková, mimo jiné také speciální a sociální pedagožka.

„Všichni chceme patřit do společnosti, měli bychom počítat se všemi a brát to pozitivní ze všech našich zkušeností a od všech, se kterými se setkáváme. Děti a učitelé se učí to, že všichni jsme různí, každý má to právo a je to něco, co nás obohacuje a dělá život krásnější,“ 

říká Vendula Jašková, která myšlenku společného vzdělávání považuje za přirozenou a správnou a také proto se rozhodla udělat si akreditovaný kurz a stát se jedním z lektorů implementátorů pro společné vzdělávání. Ti dohlížejí, aby byla dodržena jednota a kvalita výkladu právních předpisů ke společnému vzdělávání a aby je na školách správně pochopili a aplikovali.

„Při lektorování společného vzdělávání se setkávám s různým přístupem pedagogů, někteří již inkluzi prováděli a berou to jako něco dobrého, ale na druhé straně jsou pedagogové, kterým ještě bude trvat než pochopí, že tolik kolik dětí ve třídě mám, tolik tam mám odlišných bytostí. Až to pochopí, bude se jim určitě lépe pracovat,“

uzavírá tato energická a inspirativní mladá žena, sama matka dvou dětí v předškolním a školním věku.