V těchto dnech jsou v souvislosti s nouzovým stavem média i všechny vzdělávací weby přehlceny tipy na online výuku, která je velmi užitečným pomocníkem všem dětem, které mají přístup k internetu. V České republice však existuje nemalá skupina dětí, které přístup k internetu nemají. Jsou to především děti ze sociálně slabých, znevýhodněných rodin. Jejich situaci je nutno řešit co nejdříve, aby zmeškanou výuku pak v běžném provozu škol nemusely dohánět.
Dětmi se ztíženým nebo žádným přístupem k internetu a jejich výukou na dálku jsme se zabývali v našem webináři s názvem Jak dnes učit offline žáky. Webinářem provádí Michaela Kučerová, metodička doučování a koordinátorka vzdělávacích služeb z programu Podpora a vzdělávání v rodinách organizace Člověk v tísni, a Tomáš Machalík, manažer projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi, který realizuje NPI ČR.
Pokud nemáte čas na sledování záznamu, přečtete si stručné shrnutí včetně tipů, jak se k tomuto tématu postavily další organizace.
Koho se to týká?
Hned v úvodu webináře si mluvčí rozdělili děti ze sociálně znevýhodněných rodin na 3 skupiny:
- úplně offline – těch je naštěstí minimum, ale jsou nejohroženější a zároveň nejosamělejší, bez možnosti komunikace s kamarády;
- napůl offline, napůl online – těch je nejvíce, v těchto rodinách hrají velkou roli chytré telefony. Rodiny mohou být někdy online, mívají však omezená data (nutno posílat menší soubory, konkrétní odkazy na látku), telefon nemusí být doma s rodičem stále, dětí je v rodině více na jeden přístroj; zároveň lze využívat telefon pro vyfocení zadání vylepené na škole; důležité je domluvit se s rodinou na komunikačním kanálu, který jim vyhovuje, který znají, klidně FB, messenger, apod.;
- online – pro tyto rodiny je důležité sjednotit a zjednodušit online výuku; rodiče těchto dětí mají často jen základní vzdělání, neorientují se při práci s počítačem, nemohou dětem pomoci ani jim dovysvětlit látku.
Pro všechny tyto skupiny platí, že je nutno připravit jim zadání úkolů tak, aby odpovídalo jejich technickým i intelektuálním schopnostem.
Doporučení pro školy, vedení i učitele:
- zmapujte počet dětí ze znevýhodněných rodin v rámci školy, hledejte podporu pro jejich učitele (časovou – formou dobrovolníků a organizací z okolí, případně finanční – při nastavení lepšího mobilního tarifu apod.);
- osobně a pravidelně udržujte kontakt s dětmi i jejich rodiči, nejlépe po telefonu (optimálně obden nebo alespoň jednou týdně) – ten by měl sloužit jak ke komunikaci osobní, tak pro informování o úkolech, pro zpětnou vazbu apod.;
- zaveďte systém bezkontaktní výměny materiálů pro úplně i částečně offline rodiny – bezkontaktní předávání materiálů i školních pomůcek by mělo probíhat na určených místech a v určených časech (obálky s materiály, vrátnice školy, schránka u školy) – směrem k rodinám i vypracované úkoly od nich;
- určete priority a pořadí plnění úkolů.
Doporučení pro rodiče:
- proaktivně komunikujte se školou;
- informujte školu o vašich technických i časových možnostech.
Pokud potřebujete pomoct či poradit, ať už jako rodič nebo jako učitel, nebojte se oslovit dobrovolníky například z organizace Člověk v tísni, která má i lokální pobočky, nebo zkuste najít jinou organizaci či nízkoprahový klub působící poblíž vašeho bydliště. Spousta dobrovolníků se hlásí i z řad pedagogických fakult.
Další příspěvky k tématu
Všechny zmíněné tipy i některé další jako Podněty pro učitele a školy v nouzovém stavu s ohledem na sociálně znevýhodněné děti uvádí Člověk v tísni, svou Výzvou k pomoci učení těmto dětem přispívá i Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Také nadace OSF se zabývá tím, že online vzdělávání není pro všechny a k čemu může vést, pokud se nyní nezohlední speciální přístup k dětem bez možností online výuky.
A konkrétní příklad řešení…
Některé školy zajišťují dětem pomůcky a hledají cesty, jak komunikovat opravdu se všemi rodinami. Přečtěte si, jak se k tomu postavili např. v Trmicích, městě s několika sociálně vyloučenými lokalitami a vysokou nezaměstnaností a zadlužeností, kde třetinu žáků tamní základní školy tvoří Romové, navíc spousta dětí má speciální vzdělávací potřeby. A málokdo má dostatečné vybavení pro výuku online, nehledě na motivaci. „O to kreativnější musíme být,“ říká v rozhovoru pro webový magazín Rodiče vítáni ředitelka tamní školy Marie Gottfriedová.
Závěrem
Vypadá to tedy, že díky aktivnímu přístupu některých pedagogů i řady organizací ani offline děti nezůstanou úplně bezprizorní, že zůstanou se školou v kontaktu a po návratu do tříd budou moci lépe navázat na probírané učivo. Cesty se hledají a pilují, časem jistě přibudou i další možnosti podpory. Ovšem je zároveň dobré přemýšlet nad tím, jak těmto dětem pomoci co nejvíce i nezávisle na této krizové situaci.
Druhý díl článku: Jak dnes učit offline žáky nebo s žáky omezeným přístupem k telefonu a internetu? – díl druhý
| Nenechávejte si materiál jen pro sebe! |
|
|
|
