Dřív by se nejspíš nikdo zas až tak nad pololetním vysvědčením nepozastavoval. Jenže teď je vše jinak. Žáci ve většině ročníků byli ve škole přítomni jen pár týdnů, zbytek měli distanční výuku. A to zcela mění situaci. Nejenže výuka probíhá netradičně, často omezeně, v různých domácích podmínkách a prostředích, jinak probíhá i zkoušení a testování nabytých vědomostí. A s tím souvisí i vysvědčení. Jak žáky v současní situaci hodnotit?
Klasické známkování se v téhle chvíli může zdát irelevantní. Ministerstvo školství doporučilo hodnocení slovní, případně klasifikaci doplněnou slovním hodnocením. V Doporučení uvádí, že v tomto specifickém školním roce je vhodné zaměřit se především na posilování odpovědnosti žáků za vlastní učení, práci s časem a plnění svých povinností, protože právě tyto dovednosti jsou stěžejním předpokladem nejen pro úspěšné zvládání distanční výuky. Vedle předvedených výkonů, aktivity při vyučování a plnění zadaných úkolů by učitelé podle ministerstva měli u žáků ocenit také „schopnost organizovat si čas a učení v podmínkách distanční výuky“. Jenže slovní hodnocení je samozřejmě pracnější, navíc s ním většina učitelů nemá zkušenost.
My se ve webové aplikaci Zapojmevšechny.cz věnujeme hodnocení poměrně často a z různých úhlů pohledu. Podívejme se spolu, co vše tam můžete k tématu najít.
„Sumativní hodnocení je hodnocení konečné. Používáme ho k vyjádření toho, do jaké míry si žák látku osvojil. Zjednodušeně řečeno umí, nebo neumí. Většina učitelů používá jak formativní, tak sumativní hodnocení a je to naprosto v pořádku. Formativní hodnocení je průběžné, nehodnotí výsledek učení, ale jeho proces. Užívá se tedy ve chvíli, kdy se žák ještě učí a má prostor ke zlepšení. Způsobů, jakými učitelé a žáci poskytují zpětnou vazbu, je mnoho, ale důležité je, aby objekt hodnocení vždy obdržel informaci o tom, do jaké míry jeho práce odpovídá požadavkům a co může udělat pro to, aby byl příště úspěšnější,“ shrnuje rozdíly mezi formativním a sumativním hodnocením Michal Orság a Květa Sulková v článku Formativní hodnocení. Dále se v něm dočtete, jaké má formativní hodnocení přednosti a proč ho používat.
I když formativní hodnocení pomáhá žákům – nesrovnává je mezi sebou, ale spíše se zaměřuje na dosahování učebních cílů a pokroků u každého z nich –, Michal Orság z EDUkační LABoratoře v rozhovoru nedoporučuje, aby se do něj učitelé nutili. Umí jim ale pomoci k tomu, jak s ním začít a jaké aktivity využít.
Zpětná vazba by se neměla omezit na známky, které nedokážou postihnout mnohé aspekty rozvoje dítěte ve škole. „Neměli bychom známkám dávat takovou váhu, ale spíš je použít jako nástroj pro rychlou orientační zpětnou vazbu zrovna probraného učiva. Známky bych nezatracovala, ale brala je jen jako jeden z možných nástrojů,“ říká Radka Schillerová v článku Efektivní zpětná vazba a hodnocení dětí.
I v České republice přechází čím dál víc škol na jiná hodnocení než pouhé známkování. V aplikaci se dozvíte, jak se s hodnocením vypořádávají třeba ve waldorfských školách, ve Smysluplné škole, ale i v některých venkovských školách a v rámci programu Začít spolu.
I v sociálně vyloučených lokalitách či u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami hraje vzdělávání velmi důležitou roli. Navíc u nich vzniká větší potřeba pojmout hodnocení citlivě a proinkluzivně, aby žáci byli dostatečně motivováni. K tomu lze využít i více druhů hodnocení, jako si s tím poradili například v ZŠ Velké Hamry.
Způsobů, jak pojmout hodnocení je prostě více než jen dát známky. Pro inspiraci se můžete tedy podívat na články k hodnocení v rámci aplikace Zapojmevšechny.cz. Další tipy, jak hodnotit první pololetí, najdete také u kolegů z projektu SYPO.
Tak jak to bude probíhat u vás?
| Nenechávejte si materiál jen pro sebe! |
|
|
