Otázky a odpovědi: Má školka právo vyřadit dítě s ADHD z aktivit typu výlety?

Do naší poradny na interaktivním webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé otázky využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také vám a dalším kolegům pedagogům :-).

Ilustrační foto / FOTO: Freepik

Otázka: Má školka právo vyřadit dítě s ADHD z aktivit typu výlety atd. s odůvodněním, že nelze zajistit bezpečnost dítěte na akci? Dítě není agresivní, je pouze špatně přizpůsobivé a někdy reaguje nepředvídatelně.

Odpověď:

Vzdělávání v MŠ je vzděláváním podle školského zákona, nikoli „hlídáním dětí" pro rodiče, jak je stále ještě někdy vnímáno jak laickou, tak i odbornou veřejností. Proto jde o veřejnou službu (viz § 2 odst. 3). To znamená, že pro poskytování vzdělávání platí pravidla obsažená ve školském zákoně a na jeho základě i v rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV, viz § 4 a § 5 odst. 1). Podle RVP PV MŠ poskytují vzdělávání i dětem se speciálním vzdělávacími potřebami (SVP). Z tohoto důvodů nemůže mít žádná MŠ ve svém ŠVP omezení obsahu vzdělávání z důvodu zdravotního stavu, došlo by k rozporu nejen s RVP PV (viz https://www.msmt.cz/file/56051/).   

Vzdělávání v MŠ je od tří let věku dítěte také jeho právním nárokem na předškolní vzdělávání a v případě dětí pětiletých jde navíc o plnění jednoleté povinné předškolní docházky (viz § 34 odst. 1). V případě, že by MŠ “rozhodla“, že se dítě nebude konkrétní části vzdělávání účastnit, by mohlo navíc dojít k situaci, že by dítě, které plní jednoletou povinnou předškolní docházku, nesplnilo minimální rozsah povinného předškolního vzdělávání (viz § 34a odst. 3 a 4). Za to je jako za realizaci práva a v případě „předškoláka" i plnění povinnosti odpovědný zákonný zástupce, ne MŠ (§ 34a odst. 2). MŠ tak nesmí do tohoto práva nijak zasahovat.

Ze všech těchto důvodů proto ani nemůže existovat oprávnění MŠ rozhodovat o tom, kterým dětem bude poskytovat vzdělávání úplné a kterým limitované např. i v závislosti na jejich zdravotním stavu. Pokud by k takovému protizákonnému a protisystémovému kroku MŠ přistoupila, pak by se kromě nerespektování RVP PV a školského zákona vystavila i podezření z diskriminace kvůli nerovnému zacházení z důvodu nepříznivého zdravotního stavu při poskytování vzdělávání (viz § 1 odst. 1 písm. i) a § 5 odst. 6 antidiskriminačního zákona č.198/2009 Sb.). Pokud by mělo dojít k zásahu do obsahu vzdělávání, pak stejně jako v případě dětí na ZŠ, SŠ a VOŠ platí, že omezení musí být na základě lékařského posouzení obsaženo v Doporučení ŠPZ jako podpůrné opatření úprava obsahu vzdělávání ve 2. a vyšším stupni (viz příloha č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb.) za podmínky, že s tím bude souhlasit i zákonný zástupce (viz § 16 odst. 5). 

Odepření či vyloučení dítěte z části vzdělávání na základě zdravotního stavu s tím, že se obtížně přizpůsobuje jiným podmínkám a může se chovat nepředvídatelně, svědčí o nedostatečném personálním zajištění vzdělávání dětí s trvalým zdravotním handicapem / SVP (za podmínky, že dítě bylo vyšetřeno i v ŠPZ a má přiznána podpůrná opatření, jinak nelze hovořit ani o zdravotním stavu, ani o SVP), a to i kdyby šlo o dítě s podpůrnými opatřeními jen v 1. stupni. 

Od situace dětí s trvale nepříznivým zdravotním stavem je potřeba odlišit situaci, kdy se dítě neúčastní vzdělávání včetně tzv. školní akce proto, že na základě aktuálního zdravotního stavu tak rozhodl zákonný zástupce. Dítě se neúčastní vzdělávání typicky pro nemoc a zákonný zástupce jeho nepřítomnost omluví v souladu se školním řádem.

Na dotaz odpověděla Mgr. Veronika Doležilová, právnička