Základní možné přístupy ke vzdělávání dětí/žáků s různými postiženími (podle různých autorů) jsou čtyři. Inkluze, exkluze, segregace a integrace. Jak se v pojmech zorientovat? Prohlédněte si naši infografiku.

 

 

Exkluze

Exkluze – děti s postižením, nesplňující (ale případně i splňující) kritéria, která více či méně svévolně vymezí nějaká vyšší instance, se kompletně vyloučí
z edukačního procesu.

Segregace

Segregace (separace) – děti, které se mají vzdělávat, se rozdělují podle předem vymezených kritérií na určité podskupiny. Při takovém selektivním přístupu se vychází z názoru, podle kterého je možné žákům poskytnout optimální podmínky edukace pouze v co nejhomogenizovanějších skupinách. Celý edukační systém se sestává ze dvou základních subsystémů: soustavy tzv. běžných škol a soustavy speciálních škol, která se potom ještě dále rozčleňuje.   

Integrace

Integrace – nadále existují vedle sebe rozdílné podskupiny, ale děti
s postižením mohou – s určitou podporou – navštěvovat běžné školy. Principiálně jde vlastně o duální systém, ve kterém paralelně funguje integrativní i segregovaná edukace. V případě, že je integrace neúspěšná, může se dítě vrátit do speciálního zařízení.   

Inkluze

Inkluze – jde o novou, odlišnou, vyšší kvalitu, protože při tomto edukačním přístupu se už heterogenita principiálně chápe jako normalita. Je třeba si uvědomit, že akceptování heterogenity v inkluzivní edukaci obsahuje kromě humánního aspektu i faktor ulehčující práci učitele běžné školy – odpadá potřeba dosáhnout se všemi žáky stejného cíle, která zatěžovala práci učitelů.

 

Různorodost je normální – jde vlastně o dovršení procesu inkluze – inkluze se stává samozřejmostí. Jednou ze základních charakteristik inkluze je heterogennost žáků ve třídách.


Kde se o této problematice dozvědět více?

 

MŠMT:

Třístupňový model péče – 3MP

Literatura:

Kniha: Tannenbergerová, M. (2016): Průvodce školní inkluzí aneb Jak vypadá kvalitní základní škola současnosti? Praha, Wolters Kluwer ČR, a. s., 136 s.,
k zakoupení zde      

 

Kniha: Valenta, M. a kol. (2015): Slovník speciální pedagogiky. Praha. Portál, 318 s., k zakoupení zde