Necelé dva týdny poté, co se některé děti vrátily do škol, jsme se spojili se školní psycholožkou Dominikou Lídralovou ze Základní a mateřské školy T. G. Masaryka v Českých Budějovicích, abychom se zeptali, jak se koronakrize promítla do aktuálního rozpoložení dětí. Jak jim lze pomoci a na co bychom se měli připravit s návratem dětí a žáků do plného provozu škol? Webinář s lektorkou Lídralovou vedl Vladislav Günter (projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi ‒ NPI ČR). Záznam tohoto i dalších webinářů, najdete na YouTube kanálu APIV B.
ZŠ a MŠ TGM v Českých Budějovicích je škola spíše menší, má jen první stupeň a maximální kapacitu 120 žáků. Zároveň tam pracuje velmi stabilní pedagogický sbor a všichni své žáky i jejich rodiny (včetně rodinné situace) poměrně dobře znají. Se školním poradenským pracovištěm (ŠPP), školní psycholožkou Dominikou Lídralovou i sociální pracovnicí Kateřinou Šimerovou vzájemně velmi dobře vycházejí a spolupracují.Jak se karanténa promítla do chování dětí?
Je velký rozdíl mezi dětmi v mateřské škole a žáky základní školy. Děti v MŠ si spíše jen hrají, maximálně se učí formou her, nemusely doma na ničem pracovat, nehrozí jim v tomto ohledu žádné zpoždění či propad. Panuje mezi nimi dobrá nálada, do školky se těšily a mají čas si o všem povídat a krizovou situaci tak dobře zpracovat.
Žáci základní školy nejenže vypadli ze sociálního kontaktu se spolužáky a učiteli, zároveň se jim i často naboural navyklý pracovní režim. Většinou se navíc vrátili do škol ti žáci, se kterými učitelé v kontaktu byli, kteří dané úkoly plnili a pokračovali v rámci svých mezí ve studiu. Ve škole panuje tedy také dobré naladění a děti se poměrně dobře adaptují. Největším problémem ale zůstávají děti, které nebyly ve spojení v době karantény a zůstávají mimo dosah pedagogů i nadále. Ty by potřebovaly péči i výuku především, ale je těžké se k nim dostat. Offline žáky a žáky se ztíženým přístupem k internetu jsme se zabývali ve dvou webinářích, kde se dozvíte tipy a strategie, jak lze tyto děti podpořit.
Role školních poradenských pracovišť po návratu do škol
Psycholožka Lídralová v první řadě doporučuje, aby si učitelé všímali i drobných nuancí v chování dětí a sdíleli je se ŠPP či mezi sebou. Obvykle se řeší zejména děti se SVP, třeba s poruchami chování, a zapomíná se na ty „hodné“, které v sobě však mohou něco dusit a v budoucnu se tyto potlačené problémy mohou nečekaně projevit. I ony mohly prožívat velký stres či strachy z neznámé situace. Důležitá je komunikace, povídání si, stmelování kolektivu, nesnažit se jen dohnat výuku, ale znovu budovat důvěru a pocity bezpečí v rámci třídy.
Některé děti, se kterými doma špatně zacházejí, často ještě zůstávají doma. Některé už chodí do školy. V každém případě je nutné zvolit proaktivní přístup, nabízet pomoc. Někdy stačí o děti projevit přirozený zájem, zajistit jim bezpečné prostředí, kde se uvolní a otevřou.
Jak ovlivní třídu i pedagogický sbor plný provoz škol?
Už nyní se ukazuje, že se prohloubily rozdíly v učivu, ale i ve vztazích mezi spolužáky. Zároveň lze předpokládat, že utrpěly i vazby mezi dětmi a učiteli a naopak. Znovuvybudování důvěry mezi žáky a učitelem bude trvat nějaký čas. Obnovovat se jistě budou i vztahy mezi spolužáky.
Ani psycholožka Lídralová neví, co prožívají a prožívaly děti bez kontaktu se školou během karantény i nyní. Do školy tak přicházejí v různém rozpoložení a naladění. Kvalita zázemí dětí se může výrazně projevovat na jejich chování a jednání, předvídat lze však jen těžko. Karanténa mohla leccos změnit k dobrému i naopak.
Co si ze získaných zkušeností vzít do budoucna?
Lídralová nechce předčasně hodnotit situaci, zkušenosti stále ještě sbírá a věří, že přibydou ještě další v září a říjnu po očekávaném vrácení se do normálních kolejí. Pak teprve nazraje čas ke zhodnocení celé situace. V tuto chvíli zdůrazňuje, že důležitá je komunikace napříč školami i napříč školními poradenskými pracovišti, sdílení zkušeností i řešení, a to zejména v zájmu lepší komunikace s hůře dostupnými rodinami a udržování vztahů s nimi.
Snaží se především promyslet, jak se přiblížit těm dětem, potažmo rodinám, které pomoc i komunikaci odmítly. Řeší, jak jim ukázat, že jim může pomoci a že jí mohou důvěřovat. Protože i v dnešní době na mnohé působí pomoc psychologa, i když školního, jako něco nepřiměřeného, pro některé je to i tabu.
Zamyšlení nad přínosem karantény
Nouzový stav nebyl plánovaný a mohl do rodin přinést spoustu problémů. Psycholožka Lídralová ale věří, že toto nucené zastavení mohlo mnoha rodinám i pomoci ve zlepšení vzájemných vztahů, k navázání ztracených pout a posunu ke kvalitnějšímu prožívání společného času i lepší komunikaci.
Zároveň výuka na dálku a nutné zapojení rodičů do vzdělávacího procesu jejich dětí pravděpodobně vedlo k lepšímu pochopení práce učitelů i k reflexi dění ve školách.
A nepochybně se všichni zlepšili v komunikaci s online platformami :-).
| Nenechávejte si materiál jen pro sebe! |
|
|
|
