Přečtěte si rozhovor s J. Faltýnem z MŠMT o změnách, které do oblasti společného vzdělávání přináší vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. V lednovém vydání Učitelských novin 1/2020, kde tento článek vyšel, se o ní hovoří jako o „novele vyhlášky o speciálním vzdělávání“.
Na novelu vyhlášky o speciálním vzdělávání se čekalo dlouho a s určitou nadějí na zlepšení situace ve školách běžných, speciálních i ve školském poradenství. K 1. lednu vstoupila v platnost a lidé z praxe přivítali, že ji bezprostředně doprovází celkem podrobná metodika. Dá se říci, že v některých bodech překročila novela stín původní kritizované vyhlášky.
O nové metodice k novele vyhlášky o speciálním vzdělávání napsal nestor školského poradenství Petr Klíma z PPP Prahy 3:
„Čtu metodický pokyn a po třech letech mám poprvé lepší náladu. Konečně nejsou poradenští pracovníci tupí vykonavatelé špatných vyhlášek se strachem z inspekce, ale mají možnost používat vlastní zdravý rozum i odbornost. Po letech faktické likvidace poradenského systému je tu naděje. Škoda těch tří let, kdy zkušení odcházeli po letech a mladí po měsíci.“
I ředitelka poradny pro Prahu 3 a 9 Monika Podrábská vysoce hodnotila vystoupení Jaroslava Faltýna, ředitele odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání MŠMT, na říjnové celorepublikové poradě ředitelů PPP, kde novelu vyhlášky a metodiku představoval.
Právě s J. Faltýnem z MŠMT jsme hovořili o některých změnách, které novela přináší a metodika vysvětluje. Připomeňme, že novelu vyhlášky o speciálním vzdělávání podepsal ministr školství Robert Plaga už 27. května minulého roku a čekalo se, že bude účinná od října. To se nepodařilo, ve Sbírce zákonů pod číslem 248/2019 Sb. vyšla až 2. října s tím, že její účinnost se posunula na 1. leden 2020. (Původně se s ní počítalo dokonce od září 2018.) Na posun tohoto termínu jsme se J. Faltýna na začátku zeptali. Otázka mimo jiné vycházela ze slov ministra školství R. Plagy z rozhovoru v UN 29/2018. ,,Považuji za naprosto neseriózní, aby účastník diskuse vzal nehotový text a stěžoval si na něj v době, kdy se o něm ještě jedná. To beru stále jako velký faul,“ řekl tehdy ministr školství a specifikoval, že se jedná například o českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání, Open Society Fund a s nimi i o ombudsmanku. Na složitost jednání o novele této vyhlášky upozornily UN také v únoru loňského roku článkem Boj o přednost (UN 8/2019).
„Její odklad nebyl záměrem vyhlášku zdržovat. Navzdory otevřenosti přípravy novely vyhlášky a skutečnosti, že se do ní zapojili i zástupci neziskového prostoru, některé tyto organizace měly opakovaně připomínky k zohledňování jejich pohledu na toto téma,“ říká jinými slovy nyní i J. Faltýn.
,,Vyhlášku jsme konzultovali v průběhu příprav s řadou partnerů, zapojili jsme do její přípravy i odbornou veřejnost, řada dalších jednání probíhala i v průběhu mezirezortního řízení, chtěli jsme poctivě podle nejlepšího vědomí a svědomí, aby byla vyhláška co nejfunkčnější. Nechtěli jsme, aby změna přišla příliš rychle, protože pracovníci, kteří se jí mají řídit, potřebují určitý čas na seznámení se s vyhláškou. Připravili jsme metodický pokyn, který byl načasován tak, aby byl k dispozici se startem novely vyhlášky.“
Analýzy jako základ změn
MŠMT provádělo podle ředitele odboru každý rok analýzu implementace pravidel pro společné vzdělávání.
,,Analyzovali jsme všechna dostupná data včetně těch, která měl k dispozici NÚV. Primární byla data ze zahajovacích výkazů, která jsou plošná a mají nenahraditelnou roli v procesu vyhodnocování průběhu společného vzdělávání. Data máme vždy k 30. 9., zkontrolovaná jsou do konce následující ho měsíce a analýzu dokončujeme vždy v prvních měsících následujícího roku. To se týkalo let 2018 i 2019,“ říká.
Zvažovali prý i data kvalitativní. První komentované výstupy z názorové analýzy NIDV (J. Faltýn upozorňuje, že jde o jednorázový výstup jednorázového šetření) byly zveřejněny až 18. listopadu, analýza však byla připravena v září 2019. Protože NIDV je přímo řízenou organizací MŠMT, to její závěry znalo už dřív. J. Faltýn připomíná i analýzu české školní inspekce.
,,I v jejich šetření najdeme kromě statistických dat i významný pohled učitelů na společné vzdělávání. Tato analýza poskytla zásadní data o fungování asistentů pedagoga. Se všemi těmito daty jsme pracovali,“ poznamenává J. Faltýn.
IVP jen tehdy, když je potřeba
V metodice k novele vyhlášky se také říká, že „upřesňuje pravidla pro využívání podpůrných opatření“. J. Faltýn k tomu vysvětluje, že novela vyhlášky v systému podpor přináší určité změny, které se týkají asistentů pedagoga, individuálních vzdělávacích plánů nebo třeba plánů pedagogické podpory.
,,Když jsme v rámci pracovní skupiny pro přípravu novely vyhlášky konzultovali jeho podobu, řada účastníků upozorňovala na to, že IVP bývá velmi často formální a že se s ním ve skutečnosti vlastně ani nepracuje. Na druhé straně stál názor, že IVP má svoji významnou roli a že je s ním potřeba pracovat. Bylo nutné tyto rozdílné názory vyhodnotit. Výsledkem bylo, že nově upravujeme pravidla pro IVP. Když zaměstnanec školy, který s doporučením pracuje, usoudí, že mu postačují informace z doporučení, už nemusí vytvářet (vlastně navíc) ještě IVP. Tato změna představuje i snížení administrativní zátěže jak škol, tak poradenských zařízení,“ tvrdí.
Administrativa je skutečně téma, o kterém se hodně hovoří, jak školy, tak poradenská zařízení si na ni velmi stěžují. Právě administrativa vedla k odchodu řady zkušených pracovníků z poraden na přelomu roku 2016 a 2017, na které upozorňuje i P. Klíma z PPP Prahy 3. V metodice se říká, že změny v novele vyhlášky o speciálním vzdělávání ke snížení administrativní zátěže vedou. Otázkou je, nakolik se dá takové snížení kvantifikovat...
„Všechna podpůrná opatření materiálního charakteru do hodnoty 500 korun byla vyjmuta z režimu doporučování a poskytování podpůrných opatření, malé částky za drobné pomůcky (například třeba čtecí rámečky) lze uhradit operativně a není třeba kvůli tomu administrovat nějaká doporučení a vykazování. Jedná se o velkou část podpůrných opatření, což znamená výrazný úbytek administrativy,“ říká J. Faltýn.
Problém je v tom, že se nyní tyto výdaje budou hradit z položky „ONIV“, která v řadě škol představuje už několik let úzké hrdlo, protože v běžných školách se opakovaně nezvyšovaly. Ekonomická náměstkyně ministra Pavla Katzová potvrdila v rozhovoru pro UN (46/ 2019), že v rozpočtu roku 2020 se zase nebudou zvyšovat, uvedla ale, že v roce 2021 budou ONIV patřit mezirozpočtové priority. Podle ní před rokem 2016 byly tyto pomůcky z ONIV hrazeny běžně a ředitelé s nimi nakládali hospodárněji. Systém se tedy podle jejího vyjádření vrací k původnímu modelu.
Délka platnosti doporučení
Administrativní zátěž by se měla snižovat i v dalších oblastech – J. Faltýn připomíná například prodloužení platnosti doporučení v některých případech až na čtyři roky.
,,Spoléháme na odbornost pracovníků školských poradenských zařízení, na jejich posouzení, kdy a v jakých případech je možné takto platnost doporučení nastavit. To je změna, která přinese snížení administrativy jak v systému poradenství, tak v samotných školách. V těchto případech nebude nutná tak častá náročná rediagnostika, což bude přínosem i pro samotné žáky,“ vysvětluje.
Prodloužení platnosti doporučení se ale netýká dětí s lehkým mentálním postižením, novela v tomto bodu přebírá ustanovení původní vyhlášky. Proč se tedy nesází na odbornost pracovníků poraden i v tomto případě? ,,Jde o ,lehké' mentální postižení, je to tedy hraniční kategorie. Proto je nutné výsledek diagnostiky ověřit, zejména pokud jde o zařazení dítěte do jiné kategorie vzdělávání,“ říká J. Faltýn.
Tím se může jistě zdůvodnit potřeba rediagnostiky po jednom roce, těžko ale další dvouletý cyklus rediagnostiky. Navíc toto pravidlo platí pouze pro žáky, kteří dostali doporučení pro zařazení do školy nebo třídy zřízené podle §16 odstavce 9 školského zákona. U žáků s diagnostikovanou LMP zařazených do běžných škol taková „péče“ vyžadovaná není.
,,Platí to pro žáky, kteří jsou zařazeni do vzdělávacího programu, který není upravený pro tento typ znevýhodnění programem vzdělávání s ohledem na běžné kurikulum. Pokud by se objevila šance, že mohou být vzděláváni v běžném vzdělávacím proudu, měli by tuto nabídku dostat,“ vysvětluje J. Faltýn s tím, že je to smyslem integrace a podpory těchto dětí.
,,Naším zájmem je podpora těchto dětí ve vzdělávání podle běžného kurikula, což zajišťuje prostupnost vzdělávání po celý život. Může se ukázat, že se dítě v běžném vzdělávání uplatní a bude pak pokračovat na střední škole,“ říká.
Ověření této možnosti je podle něho v zájmu dětí. V případě neúspěšné inkluze připomíná legislativně ukotvený mechanismus revize. ,,Může se stát, že rodiče vidí, že se dítě odlišuje od vrstevníků, že ve škole není šťastné, dostávají informace od pedagogů – a s nimi by měli pracovat v nejlepším zájmu dítěte. Revize rozhodnutí o doporučení může být takovou cestou,“ vysvětluje J. Faltýn. A upozorňuje, že někdy rodiče postupují spíše podle svého přesvědčení, že dítě má navštěvovat určitou školu, místo aby zvážili, co je pro ně skutečně nejlepší. Nicméně podnět k revizi může podat i škola nebo třeba i zletilý žák.
Vyšší možnost individualizace
Metodika deklaruje i „zvýšení kvality vzdělávání poskytovaného dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami a žákům nadaným“. „Pro vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, pro děti s PAS nebo se souběžným postižením více vadami je v novele nastavena možnost, že ve třídách pro ně zřízených podle § 16 odstavce 9 školského zákona dojde k podpoře kvality vzdělávání tím, že je umožněno vzdělávání ve skupinách nebo ve dvojicích. Stát totiž garantuje a platí až čtyři pedagogické pracovníky na jednu třídu, ve které se vzdělává právě 6–14 žáků podle druhu jejich zdravotního postižení. Toto vzdělávání představuje vyšší možnost individualizace,“ konstatuje J. Faltýn.
Metodika k tomu také říká: ,,Systém nového financování regionálního školství, který bude účinný od ledna 2020, však počítá s tím, že i ve třídách zřízených podle §16 odst. 9 školského zákona, ve kterých se vzdělávají žáci podle RVP ZŠS, s průměrnou naplněností menší než 6 žáků, je možné ze státního rozpočtu v rámci tzv. PHmax, resp. PHAmax, zaplatit jednoho učitele (speciálního pedagoga) a v případě potřeby až tři asistenty pedagoga na třídu, a to po dobu všech vyučovacích hodin v souladu s rámcovým učebním plánem. Přiznání podpůrného opatření ,Počet žáků ve třídě' je tak v tomto systému nedůvodné. Udělení výjimky z počtu žáků na třídu zůstává v kompetenci zřizovatele, který je však případně povinen dofinancovat takovou organizaci výuky (§ 23 odst. 4 školského zákona).“
J. Faltýn upozorňuje, že finance na toto opatření dostanou školy ze státního rozpočtu normativním rozpisem. Znamená to, že školy nebudou moci čerpat tyto peníze systémem podpůrných opatření podle přílohy novely vyhlášky.
,,Dosavadní systém byl velmi nepřehledný, docházelo k duplicitě financování na jedné straně ze standardních služeb škol, na straně druhé právě z podpůrných opatření. Ta ale byla primárně určena pro běžné školy. Speciální školy musí dostat systémovou podporu, protože z jejich podstaty je děti s určitým postižením navštěvují. Je nesmyslné zatěžovat poradenská zařízení, aby psala doporučení na podpůrná opatření, což v důsledku administrativně zatěžuje i samotné školy. Systém podpůrných opatření tedy směrujeme do běžných škol, speciální školy budou financovány stabilně, systémově, způsobem, který tyto nezbytné výdaje předpokládá. Z hlediska asistentů pedagoga to bude aplikace PHAmax v rámci reformy financování regionálního školství ve speciálních školách. Zájmem ministerstva školství je, aby tyto školy taky dostaly odpovídající množství financí na poskytování nezbytných vzdělávacích služeb,“ tvrdí J. Faltýn.
Některé školy ale mají ještě na asistenty pedagoga doporučení, jehož platnost neskončila. J. Faltýn upozorňuje, že těch se změny vlastně netýkají, pouze v případě, že by do třídy měl být „připsán“ další asistent pedagoga, je třeba vyhodnotit, jestli jeho funkci pro další dítě s potřebou podpůrných opatření nemůže zastat už stávající asistent.
,,Chceme, aby asistent fungoval pro třídu jako celek, což by se podle nás mělo odrazit i na zvyšování kvality pedagogické práce, o které jsme mluvili. Chceme ustoupit od praxe, kdy dítě individuálně podporované asistentem jím bude de facto ,odstíněno', kdy by mu tento systém vlastně snižoval možnost integrace. Zdůrazňujeme, že nejde o asistenta dítěte, ale o asistenta pedagoga. Má po dohodě s učitelem pomáhat s procesem inkluze v celé třídě,“ vysvětluje.
Dlužno podotknout, že běžné školy a třídy budou i dál získávat asistenty pedagoga formou personálního podpůrného opatření. Zatím... ,,Pravda ale je, že na základě zpětných vazeb se stále více přikláním k tomu, že asistent jako profese prostě není podpůrné opatření. Asistent pedagoga by měl mít delší profesní perspektivu, měl by být standardní součástí pedagogického kolektivu školy. Chtěli bychom najít parametry, kterými bychom nastavili pravidla, díky nimž by se stali asistenti standardní součástí pedagogických sborů ve školách.“ Dvouletý limit a nejistota nejsou podle něho dobré nejen pro školy a asistenty, ale v důsledku ani pro žáky. Otázka ale je, kdy k této změně dojde.
Zájmem ministerstva školství to ale podle J. Faltýna je, jde o téma, které chce projednávat s řadou partnerů, podobně jako při přípravě novely vyhlášky.
Chybí elektronický informační systém
Novela přichází i s podmíněnou normovanou finanční náročností pomůcek, kdy ředitel bude rozhodovat, zda škola doporučenou pomůcku už nemá, zda ji nemůže žákovi poskytnout sama a nevydávat na ni další finanční prostředky. „Stát tuto normovanou finanční náročnost garantuje podmíněně, protože není jejím účelem nákupy těchto pomůcek duplikovat,“ říká J. Faltýn. Konstatuje, že je to efektivnější systém – situaci posuzuje ředitel školy, v případě, že je možné využít pomůcku, kterou škola má, odpadá nutnost pořizování nové pomůcky, snižují se nároky na administrativu...
Otázka ale je, zda budou ředitelé dostatečně kvalifikovaní k tomu, aby určili, zda konkrétní pomůcku může využívat jeden žák, nebo dva, tři a jestli je ji možné nahradit plnohodnotně nějakou jinou. Přece jen většina ředitelů běžných škol nevystudovala speciální pedagogiku, přitom doporučené pomůcky mohou být (a bývají) součástí speciálních metodik pro práci s těmito žáky.
,,Ideální by bylo, kdyby lépe fungovala komunikace mezi školami a školskými poradenskými zařízeními a kdyby ředitelé s nimi mohli operativněji konzultovat, co je potřeba. Mělo by to být standardní součástí vzdělávacího procesu. Ředitelé skutečně obvykle nejsou speciálními pedagogy. Náš systém odborného zázemí ve školských poradenských zařízeních má a je zájmem žáků, škol i ministerstva, aby ŠPZ a školy co nejlépe komunikovaly a aby školy měly dostatek informací,“ prohlašuje J. Faltýn.
Z poraden je ale často slyšet, že najít společný čas na konzultaci s odpovědným pracovníkem školy bývá velmi obtížné. ,,Jde o vysokoškolsky vzdělané a inteligentní lidi, kteří určitě najdou způsob, jak tento problém vyřešit,“ reaguje J. Faltýn a vypadá to, že těmto připomínkám váhu nedává. Jeho další slova však ukazují, že tomu tak zřejmě není. ,,Celý systém by zpřehlednilo, kdybychom dokázali podpory administrovat jednotně elektronicky. Že by v elektronickém informačním systému existoval prostor, kam by škola i poradenské zařízení mohly vstoupit a nezbytné informace si vyměnit,“ říká. O komunikační platformě, na které by se potkávali pracovníci škol a ŠPZ, se ovšem mluvilo už od startu společného vzdělávání, zatím se ji ale nepodařilo navzdory rozvoji digitální společnosti nastavit, vytvořit. ,,To je pro ministerstvo školství do budoucna velkou výzvou. Elektronizace se ale v rezortu školství nebude týkat pouze poradenství, směřujeme k ní obecně zhruba v horizontu tří let (do roku 2022). Součástí takového rezortního informačního systému by tedy měl být i prostor pro vzájemnou výměnu informací,“ popisuje zamýšlený systém ředitel odboru.
Na nedávných Poradenských dnech, kde se mimo jiné o tomto problému diskutovalo, byla vyslovena myšlenka, že by se nemuselo čekat do roku 2022, že by taková platforma mohla vzniknout rychleji a pak by se do celého systému začlenila. J. Faltýn ale zdůrazňuje, že prioritní je vytvořit jádro rezortního informačního systému a pak k němu „nabalovat“ moduly potřebné pro administraci jednotlivých součástí, které do něj budou začleněny. A „poradenský“ modul by měl být jedním z těch prvních.
„Z diskuse při tvorbě novely vyhlášky o speciálním vzdělávání vyplynulo, že právě komunikace mezi školou a poradenským zařízením je jedním z nejdůležitějších momentů fungování práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. To jsme slyšeli od řady účastníků těchto setkání. Pokud by se podařilo tuto komunikaci dostat na funkční, živou, pracovní, neformální, průběžnou úroveň, bylo by to zásadním krokem k výraznému zlepšení situace jak ve školách, tak ve školských poradenských zařízeních,“ konstatuje J. Faltýn.
Z logiky věci se obvykle daří tato komunikace lépe, když je poradenské zařízení součástí školy, což bývá obvyklé v případě speciálně pedagogických center. Existují však tendence tato zařízení od škol oddělit. ,,MŠMT k tomu zatím nezaujalo stanovisko, takové oddělování neplánujeme. Spíše sledujeme funkčnost jednotlivých modelů. I v rámci škol, které zřizuje MŠMT, speciálně pedagogická centra existují a vidíme, že jde o spojení velmi funkční. Že je takové spojení v zájmu dítěte, že je komunikace mezi učitelem, rodiči a poradenským pracovníkem velmi operativní. Jen je důležité, aby tato aktivita skutečně fungovala s ohledem na zájem dítěte, aby se v ní neodrážely další zájmy dotýkající se třeba naplněnosti školy," upozorňuje ředitel odboru MŠMT J. Faltýn.
Směr – nová vyhláška
Novelu vyhlášky o speciálním vzdělávání část pedagogické veřejnosti vítá. J. Faltýn poznamenává, že i s Asociací speciálních pedagogů jako s důležitým partnerem MŠMT změny konzultovalo a její zástupci se změnami souhlasili. Nicméně předseda ASP M. Odehnal opakovaně konstatuje, že jde o slepou uličku, kterou by bylo lepší opustit, že je nejdříve nutné novelizovat § 16 školského zákona a pak napsat vyhlášku novou.
Učitelské noviny, 1/2020, autor: Radmil Švancar
| Nenechávejte si materiál jen pro sebe! |
|
|
|
