S Michaelou Kučerovou ze společnosti Člověk v tísni si Tomáš Machalík z Národního pedagogického institutu ČR povídali o offline žácích již na jaře při první vlně koronakrize – viz odkazy níže. V aktuálním webináři na téma Žáci off-line v distanční výuce spolu znovu vymezují a třídí pojetí offline žáků a shrnují, jaké to s sebou přináší problémy. Probírají, co je nutno dělat, aby se děti do takové situace nedostaly, jak tomu lze předejít a jak se posunuly školy celkově v přístupu k distanční výuce na základě předchozích zkušeností. Na to se také ptali ředitelů některých škol. V článku jsme shrnuli základní body webináře.

Jak jsme připraveni na druhou vlnu koronaviru? Co se při současném znovuuzavření škol změnilo oproti situaci na jaře?

• Měli jsme čas zhodnotit a vytěžit poznatky z první vlny;

• byla vydána novela školského zákona;

• MŠMT přislíbilo finanční pomoc na ICT výbavu škol, resp. na nákup prostředků k distanční výuce;

• učitelé získali metodické doporučení pro vzdělávání distančním způsobem.

Z metodického doporučení jsme vybrali podstatná sdělení, která se týkají tématu offline dětí:

• cílem je, aby nikdo nezůstal mimo systém;

• každý by měl pracovat přiměřeně svým možnostem a měl by o svých možnostech informovat (učitele);

• vzdělávání by mělo probíhat sice v rámci RVP, ale ne nutně v plné míře;

• školy musí mít připraveny postupy, jak zapojit všechny – to se týká i rodičů, kteří při distanční výuce působí na děti jako učitelé, aby pro žáka připravili podmínky potřebné ke zvládnutí výuky na dálku, aby se školou byli v kontaktu atd.

Navíc metodika apeluje: Neustále monitorujte situaci u žáků! Komunikace je základ, díky kterému je možno předejít větším problémům.

Kdo jsou offline děti a jak je lze dále dělit?

Pojem offline děti vznikl v první vlně koronakrize. Jedná se o děti, které při distanční výuce vypadnou ze systému. A to z různých důvodů. Lze je rozdělit na ty, které sice nemají technické vybavení (počítač nebo ani přístup k internetu), ale plní zadání alespoň offline, poradí si s ním. Druhou skupinu tvoří žáci s technikou nebo i bez ní, kteří se ale neumí připojit, nejsou se školou v kontaktu, s učivem si neumí poradit ani sami, ani s asistencí svých rodičů. Pokud tedy nemají podporu rodiny, hrozí jim problémy.

Jak lze konkrétním skupinám offline dětí pomoci?

• a) skupina žáků bez techniky, ale s podporou rodičů – jedná se o poměrně velkou skupinu žáků, kteří buď nemají zařízení, nebo data (připojení může být dokonce větší problém než sehnat starý přístroj). Škola může pomoci zajistit techniku včetně připojení - již při první vlně hodně pomohla také města nebo neziskové organizace, ale stále jsou ještě místa, která pokryta nebyla. Je důležité včas monitorovat situaci, zjistit, kterých rodin a tříd se to týká, a zajistit počítače a routery k zapůjčení. Může se to týkat i vícečetných rodin, které nemají potřebné množství zařízení pro všechny děti.

• b) skupina offline žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí (ti jsou zde hlavním předmětem našeho zájmu) - ocitají se nejen bez techniky, ale zároveň bez podpory/zázemí rodičů. Ti jsou na tom nejhůř, protože často nemají, kam se obrátit, a nejsou doma k výuce motivováni (chybí jim k tomu i učitelé a spolužáci). Nakonec tedy celou situaci pojmou tak, že když není škola, jsou vlastně prázdniny, a výuku neřeší. Tak se ovšem mezi nimi a ostatními vytváří propastné rozdíly, které se mohou podepsat na dalším fungování ve škole a v životě.

Často se může jednat o rodiny, které řeší složité existenční problémy. Se staršími dětmi se doporučuje domluvit na půjčení techniky a nastavit nějaká pravidla, u mladších lze sice zajistit techniku, ale výuka vázne na úrovni rodič jako vzdělávající i na kompetencích rodičů, jak s technikou zacházet, jak se připojit k online výuce apod.

Situace těchto dětí apeluje na co nejdřívější návrat do škol! Pokud se bavíme o délce karantény 10 až 14 dní, je dobré zabezpečit těmto žákům doučování. Může se toho chopit třídní učitel, asistent pedagoga nebo dobrovolník, případně starší žák ze školy. Protože se stále domníváme, že se nejedná o uzavření škol na 3 měsíce, lze s ohledem na předchozí zkušenost zajistit podklady k výuce i během karantény (předání materiálů, konzultace venku…). Důležité je udržovat komunikaci a zůstávat v kontaktu. Tím žáky můžete udržet v systému a společně hledat možnosti, jak podklady k výuce nejen předat, ale i kontrolovat jejich plnění.

K výše uvedeným obtížným podmínkám žáků se mohou přidružit ještě sekundární hlediska. Může se totiž jednat také o děti s odlišným mateřským jazykem, pro které je složitější jak rozumět zadání, tak jim často chybí podpora ze strany rodičů, kteří většinou česky neumějí vůbec, nebo jen omezeně. V tomto případě využijte tlumočníky a vyhledejte organizace, které se těmito dětmi zabývají. Pokud žáci žijí s rodiči např. v azylových domech nebo ubytovnách, mohou mít strach ze zapůjčení přístrojů. U obou těchto skupin je také zásadní s nimi komunikovat, nenechat tyto žáky zcela osamělé v této nelehké situaci.

Jak to aktuálně vypadá s technickým vybavením ve školách? Zeptali jsme se...

Ctirad Vaník, ředitel Masarykovy ZŠ a MŠ, Krupka: „Ke stávající technice jsme zakoupili i nová zařízení ze „Šablon”. Sice byla také přislíbená finanční pomoc na techniku dle učitelských úvazků, ale dosud žádné peníze nedošly, tak musíme nákupy korigovat. Nakoupili jsme nějaké videokamery, posílili počítačovou síť. Můžeme tak pár kusů půjčit žákům, přednost ale mají učitelé, kteří zařízení využijí k online výuce.”

Zdeňka Juklová, ředitelka ZŠ a MŠ Velké Hamry: „Technické vybavení školy jsme doplňovali posledních pět let. Vlastníme celkem 167 přístrojů! Už na jaře jsme je půjčovali potřebným žákům. Z přislíbených peněz od MŠMT chceme obnovit ta zařízení pro učitele, která nesplňují podmínky pro distanční výuku, ty starší pak můžeme půjčit opět žákům do domácího prostředí. Celkem můžeme zapůjčit nějakých 30 až 40 přístrojů domů.”

Zjistilo se, že offline žáků mohlo být v první vlně ne uváděných 10 000, ale možná až přes 200 000! To je velký počet dětí mimo systém, dětí, které přišly o výuku. Zeptali jsme se ředitelů škol, jak jsou na tuto situaci připraveni nyní při druhé vlně.

Zdeňka Juklová, ředitelka ZŠ a MŠ Velké Hamry: „Na jaře se nám to povedlo poměrně ohlídat, většina žáků pracovala online, jen čtyři žáci zůstali bez kontaktu. Několika dětem ze sociálně znevýhodněných rodin jsme zajistili prostor s wifi, kam mohli za přísných hygienických podmínek docházet a sledovat výuku i udržovat sociální kontakt. Nyní ve druhé vlně vycházíme z těchto zkušeností. Ukázalo se, že jedna hodina online výuky týdně je málo, doufáme proto, že z MŠMT nepřijde zákaz vstupu do školy. Můžeme sice půjčit potřebným žákům i techniku, ale narážíme na to, jak vyřešit data.”

Ctirad Vaník, ředitel Masarykovy ZŠ a MŠ, Krupka: „Nacházíme se v oblasti, kde zůstalo hodně dětí offline. Kontaktovali jsme je jinou formou, určili místo, kde si mohli zadání vyzvedávat a kam měli vracet vyplněné úkoly. To můžeme zajistit i nyní.”

Jak jsou školy nyní připraveny na online výuku?

Zdeňka Juklová, ředitelka ZŠ a MŠ Velké Hamry: „Nyní se cítíme připraveni mnohem lépe než na jaře, kdy jsme to řešili spíše hekticky, a až postupně si to sedalo. Já jsem si nastudovala fungování MS Teams, kolegyně možnosti konferencí a pokusily jsme se lépe proškolit ostatní, a to propojením mladších kolegů se staršími, kteří díky tomu ztratili strach z nového pojetí výuky i z přístupu k technice.”

Bohumil Havlík, ředitel ZŠ Dačice: „U všech kolegů díky první vlně došlo ke zvýšení digitálních kompetencí. Nyní jsme připraveni se připojit.”

Jaká jsou doporučení pro offline děti nebo děti s menší možností připojení při druhé vlně?

Michaela Kučerová apeluje hlavně na předběžný monitoring situace a stavu jednotlivých žáků ve třídě. Pokud víte, že některým žákům hrozí menší možnost zapojení, vyberte pro ně konkrétní priority, třeba jen jedno či dvě témata v klíčových předmětech (čeština, matematika..) a domluvte se s nimi i jejich rodiči na nich co nejdříve. Velká záplava a neuchopitelnost úkolů může způsobit spíše úplné odpojení a přerušení komunikace ze strany sociálně znevýhodněné rodiny.

Lze očekávat, že vzdělávání na dálku bude mít velký dopad. O tom, jaký bude, nás diskuse teprve čeká. Nepůjde jen o posouzení RVP, učitelů, ale i rodičů… Co si o tom myslí učitelé už teď? Jak mění výsledky a kvalitu vzdělávání distanční výuka? Jak velký rozdíl vnímáte mezi online a offline formou výuky?

Blanka Ježková, ředitelka Lingua Universal soukromé ZŠ a MŠ, Litoměřice: „Již během září jsme si uvědomili, jak byla jarní distanční výuka mnohem méně efektivní, že toho nenaučíme a neprocvičíme tolik jako při výuce prezenční. Lepší odezvu měla u starších žáků, u kterých tedy chybí zejména sebekázeň. Pro první stupeň není online výuka adekvátní náhradou osobního kontaktu.”

Zdeňka Juklová, ředitelka ZŠ a MŠ Velké Hamry: „Hned na konci června jsme rozeslali rodičům i dětem dotazník. Zejména od dětí nás potěšila zpětná vazba, že si osvojily lepší plánování svého času a zodpovědnost za svou výuku. S odstupem času se náš optimismus ale poměrně rozplývá. Ukazuje se, že učitelé, kteří byli se svými žáky alespoň jednou týdně spojeni online, mají na čem stavět, zatímco ti, co jen zadávali úkoly offline, vidí u žáků velké nedostatky.”

A na závěr ještě -̶  jak postupovat s žákem, kterému hrozí, že zůstane offline?

• 1. Sdílejte s kolegy, o kom si myslíte, že potřebuje pomoc, sjednoťte spolu postup, případně si rozdělte žáky v týmu, aby o všechny bylo postaráno.

• 2. Obraťte se na služby v okolí, které se dané problematice věnují.

• 3. V případě potřeby požádejte o radu v rámci konzultačního (chatovacího) okénka na webu aplikace www.zapojmevsechny.cz.

Předchozí webináře na stejné téma:

https://youtu.be/aaT3hULEnhA

https://youtu.be/G3ey_mQxbRc