Podpora potenciálu každého dítěte, žáka či studenta je jedním z dlouhodobých cílů českého vzdělávacího systému. Rovný přístup ke vzdělávání, tedy včasná a účinná podpora všestranného rozvoje každého dítěte ze strany školy, rodiny a dalších institucí, vyžaduje koordinovaný přístup ze strany státní správy i samosprávy. Školy, které mají k tomuto cíli směřovat, potřebují kromě vlastní iniciativy a aktivit i systémovou podporu. 


Kraje nyní pracují na dvouletých plánech, kde popisují, jak k naplnění spravedlivé a přiměřené podpory dětí od počátku až do konce jejich vzdělávací dráhy přispějí. Součástí tzv. školských inkluzivních koncepcí krajů musí být opatření pro zvyšování podílu žáků, kteří dosáhnou alespoň na učňovské vzdělání – tedy vyšší než pouze základní, dále jasná koncepce počtu a zdůvodnění rozložení tříd zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) v nižších stupních středního vzdělání nebo způsoby, jak provázat jednotlivé aktéry, kteří se na kvalitě vzdělávání v kraji podílejí nebo by se podílet měli.   

Koncepce by měly sloužit jako praktická pomůcka pro postup v praxi. Struktura koncepce by proto měla mít podobu plánu, který bude vycházet z jasně formulované vize budoucího stavu, cílů, kterých chce plán dosáhnout a opatření a prostředků potřebných pro jejich realizaci. Nastavena musí být také kritéria, podle kterých daný kraj plán vyhodnotí.

Základem, ze kterého každý plán vychází, musí být kvalitně zpracovaná a interpretovaná data, která popisují situaci ve všech sledovaných oblastech. Řadu dat lze získat i z různých šetření, které provádělo MŠMT a jeho přímo řízené organizace. Každý kraj by měl mít zmapovánu situaci ve všech cílových skupinách a sledovaných oblastech (rodiny, školy, poradenská zařízení, různé oblasti krajské politiky atd.). Zjištěná data je potřeba vyložit ve správných souvislostech, například čísla o počtu absencí a záškoláctví nebo o dostupnosti školního stravování dát do souvislosti s daty o kulturní a sociální odlišnosti. Koncepce by také měly pracovat s daty o předčasných odchodech ze vzdělávání. Dobrou praxi při sběru dat o konkrétních cílových skupinách jsou tzv. fokusní skupiny, kdy se přímo sejdou odborníci či úředníci se zástupci například zdravotně znevýhodněných rodičů a zjišťují jejich potřeby a motivace pro určité způsoby chování či rozhodování.       

V rámci koncepce by všechny kraje měly klást důraz na popis souvislostí či vztahů v rámci stávající struktury, která v oblasti vzdělávání a s tím související sociální a zdravotní politiky v daném kraji funguje. V některém kraji může být výhodou například kvalitní nabídka neformálního vzdělávání, tedy síť různých organizací, které nabízejí dětem podporu, aby se dostaly na kroužky, tábory, sportovní aktivity apod. Důležité je proto zmapovat a využít ke spolupráci všechny relevantní aktéry – vedoucí sociálních odborů, protidrogové koordinátory, různá občanská sdružení a neziskové organizace zabývající se poskytováním sociálních či vzdělávacích služeb  apod. Následnou spolupráci mezi různými oblastmi a koordinaci dalších činností by měl mít na starosti mezioborový tým, kde jeho každý člen ponese zodpovědnost za oblast, které se věnuje. 

Bariérami, které výše zmíněné návrhy komplikují, je například nedostatek odborníků pro celou řadu oblastí, problémy na úrovni centrálního řízení, které z krajské perspektivy nejdou příliš ovlivnit, nebo komplikovaná spolupráce mezi zdravotním, sociálním a školským odborem.

Poslední zmíněnou bariéru by měly pomoci v brzké době řešit  skupiny pro dětské duševní zdraví, které vzniknou v každém kraji a budou vyžadovat právě spolupráci aktérů jak z oblasti sociální, tak zdravotnické a školské politiky. V koncepcích je pak potřeba důsledně rozlišit krajskou působnost od celorepublikové.

Co se týče oblasti financí, kraje by se měly především zamyslet nad nastavením lepšího pobídkového a motivačního systému a do koncepce jej vtělit v podobě konkrétních opatření. Základní školy by měly vědět, že se mohou kromě svého zřizovatele obrátit i na kraj a řešit zde své potřeby. Například školám ve vyloučených lokalitách může kraj pomoci získat prostředky na sociální pedagogy nebo na školní asistenty, kteří se zaměřují na oblast komunikace s rodiči, doučování nebo pomoc s volbou volnočasových aktivit.                  

Školské inkluzivní koncepce (ŠIKK) musí být v souladu s Akčním plánem inkluzivního vzdělávání na období 2016–2018 a nově schváleným Akčním plánem pro inkluzivní vzdělávání na období 2019–2020. Kraje na přípravě koncepcí spolupracují s Agenturou pro sociální začleňování a s projektem Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B), jehož Odborná platforma tyto koncepce také schvaluje.    


Proces schvalování

Posuzování ŠIKK probíhá v několika fázích a je zakončeno projednáním ŠIKK na zasedání Odborné platformy pro společné vzdělávání projektu APIV B. Každý ŠIKK hodnotí 2 hodnotitelé.

Níže uvedené oblasti slouží jako základní bodový přehled mapující strukturu ŠIKK, který je určen pro tvůrce koncepcí. Jde o pracovní podklad, nikoliv o ucelený text.

Hodnotící kritéria – oblasti 

1. zmapování stavu

 

2. Cílové skupiny

 

3. Zapojení relevantních aktérů 

 

4. Strategie a její naplňování

 

5. Finanční zajištění

 

6. Odpovědnost

6.1 Kdo naplňování cíle, realizaci aktivit atd. sleduje, vyhodnocuje a koordinuje


MAPOVÁNÍ NEROVNOSTÍ

Primárně je nutné školy naučit pracovat s každým jednotlivým žákem, zohledňovat psychosociální složku dítěte, starat se o jeho aktuální potřeby a možnosti pomoci.

Perspektivy

  • krajská (situace je kraj od kraje velmi odlišná a je nutné ji zohledňovat)
  • místní (místní segregace, konkrétní škola jako „úložiště problémových“)
  • interní (uvnitř školy – speciální třídy – vždy jde o důvod a délku doby, kdy konkrétní žáci v takové třídě jsou, a zda se po čase vracejí do hlavního proudu či nikoliv)

Multidisciplinární spolupráce

Lokální síť MPSV, Agentura pro sociální začleňování, sociální odbory (OSPOD), školské odbory, zdravotní odbory, krajský školský koordinátor prevence (zejména s ním je potřeba být ve spojení a řešit případné problémy škol s konkrétními dětmi v potížích), PPP + SPC + střediska výchovné péče (SVP), relevantní občanská sdružení a jiné neziskové organizace,  jednotky respitní/odlehčující péče apod., krajský konzultant reformy systému podpory dětského duševního zdraví: organizuje krajský expertní tým dětského duševního zdraví.

Dobrý start – méně zátěže na vstupu do školy

Důležité je zaměřit se na rizikové faktory, které znesnadňují vzdělávání a výchovu dětí se zdravotním postižením a dětí v psychosociální zátěži. Absence rané a včasné péče komplikuje zapojení těchto dětí do hlavního vzdělávacího proudu.

Souvislosti: Rodiče s nízkými rodičovskými kompetencemi (mladiství, s mentálním postižením, se závislostmi, v násilných vztazích, s vlastní traumatickou zátěží, bez pozitivních rodičovských vzorů), rodiny v chudobě a nestabilním bydlení (až 20 tisíc dětí v ČR), rodiče s duševním onemocněním, rodiče samoživitelé (chudoba, omezená časová kapacita na péči)

Slabá místa:

  • Nulová depistáž (včasná identifikace rodin a dětí v riziku)
  • Neexistující funkční systém prevence a včasné intervence
  • Absence multidisciplinární spolupráce – společné cíle a priority

Možná cesta

Co by pomohlo situaci řešit?  

  • Gynekologové a porodnice (screening psychosociální zátěže, včasné napojení na podpůrné služby)
  • Dětští praktičtí lékaři (včasná identifikace dítěte v psychosociálním riziku)
  • Case-management (koordinace spolupráce, kruh podpory, doprovázení, sdílení informací a společné plánování intervencí, garance rychlé stabilizační podpory – emergency systém a následná specializovaná podpora)
  • MŠ, ZŠ a SŠ jako klíčová složka prevence a aktivátor včasné intervence (společné vzdělávání, ohlašovací povinnost, metodická spolupráce, sdílení a monitoring dat, kazuistická setkání, příklady dobré praxe…)
  • Škola v síti spolupracujících služeb zdravotně-psycho-sociálních (terapie, mediace, poradenství, pedopsychiatrická pomoc, krizová intervence, rodinná asistence
    a terénní sociální práce, osobní asistence, respitní služby pro pečující rodiče, specializované služby a programy…)
  • Standardy MT spolupráce – jasně definované role, odpovědnosti a společné postupy

Nerovnosti

  • Externí vlivy – chudoba – zadlužení / nestabilita v bydlení, vnitrostátní migrace, institucionální/komunitní podpora, zasíťování služeb – základní i specializované školské/sociální/zdravotní
  • Nerovnosti v organizaci školského systému – přístupnost, kvalita a férovost MŠ/ZŠ/SŠ (spádové kontra segregované formy škol)
  • Vnitřní faktory uvnitř škol: metody a formy výuky, hodnocení, zadávání učiva-úkolu, domácí úkoly, vztahy a atmosféra
  • Kvalita poradenských zařízení a pracovišť (ŠPZ a ŠPP), SVP
  • Neformální vzdělávání – přístupnost pro všechny

Vnitřní příležitosti

  • Školský segment:  RP a VP, otevřenost a připravenost MŠ (rozvoj kompetencí, asistenti pedagoga a další podpůrná opatření, supervize, mentoring, odborné konzultace, kvalita prostředí, pobyt venku, socio-emoční výchova, bezpečné prostředí – pravidla, vztahy)
  • Pedagogický leadership, vnitřní kultura a hodnoty škol, kvalita týmové spolupráce, mezioborová setkávání, stáže, příklady dobré praxe
  • Přechod MŠ a ZŠ, forma zápisů, včasná příprava individualizované podpory
  • Zásadní je 1. až 3. třída (rozvoj čtenářské, matematické a psychosociální gramotnosti, sebehodnota / individuální pokrok/úspěch / vnitřní motivace/vazba na reálný svět / zdravé vrstevnické vztahy / formování hodnot a postojů k sobě i ke světu / kreativita / občanská angažovanost / chyba jako přirozená součást učení)
  • Zaměřit se na principy: individualizace, diferenciace, formativní hodnocení, socio-emoční učení (seberegulace, spolupráce)
  • Dobře ošetřit přechod z 1. na 2. stupeň 
  • Včasné a kvalitní kariérové poradenství (studie CERGE)
  • Kvalitní volnočasové aktivity – dbát na jejich přístupnost pro všechny skupiny dětí
  • Pozor na nerovné příležitosti: kvalita a přátelský přístup za příplatek, divadlo, kino, plavání, lyžák, školní obědy – to vše může být pro některé rodiny nedostupné – důležité je hledat možnosti, jak tyto aktivity a služby zpřístupnit všem    

Vnější příležitosti 

  • družiny, základní umělecké školy – také mohou a měly by využívat podpůrná opatření
  • skauting pro všechny
  • komunitní a nízkoprahová centra, tábory, aktivity přímo v lokalitách, podpora
    v dopravě
  • sportování, umělecká tvorba – půjčovny výbavy, nadační příspěvky, OSPOD
  • komunitní charakter školy – tělocvična, hřiště, kapela, sbor, kavárna, park pro děti
    i odpoledne, neformální komunikace a spolupráce s rodiči, mezigenerační aktivity 
  • indikátory kvality, mapování potřeb všech aktérů, kvalitní participace
  • sledování dopadu realizovaných opatření 
  • funkční a pravidelná spolupráce klíčových aktérů: krajská a místní úroveň, mapa partnerů a služeb v území
  • krajský školský koordinátor prevence, Krajský konzultant reformy systému péče o duševní zdraví, Krajský protidrogový koordinátor, Krajský koordinátor národnostních menšin, ŠO, ZO, SO, koordinátoři systémových projektů MŠMT, ASZ, univerzity, NNO

Přílohy

ŠIKK Karlovarský kraj - Text koncepce může být zveřejňován pouze s Doporučeními, které vzešly z hodnocení koncepce. 

Hodnocení doporučení

Proces schvalování