Časté problémy rodičů dětí se SVP

Pokud má vaše dítě speciální vzdělávací potřeby (SVP), můžete už od počátku jeho vzdělávací cesty narazit na některá úskalí. Jaké jsou nejčastější hříchy, kterých se školy často i v dobré víře nebo prostě z neznalosti problematiky dopouštějí? 

1. Problémy při přijímání dětí se SVP do MŠ/ZŠ 

Spádové školy vyžadují jako podmínku přijetí poradenskou dokumentaci pro příští školní rok už při zápisu a přerušují řízení, přestože jediné dvě podmínky pro spádové dítě jsou věk a trvalý pobyt ve spádové oblasti školy

Pokud má spádová škola místo, pak dítě přijme i po několika týdnech/měsících, pokud ne, odkazuje na školu jinou s odvoláním na možnost rodiče podat přihlášku na jimi preferovanou školu, ne právě jen tu spádovou.

2. Odmítání přijetí ze strany vícespádové MŠ/ZŠ

Vyhýbají se přijetí dítěte se zjevnou SVP s odůvodněním, že je může přijmout i druhá/kterákoli další spádová škola, případně rovnou odkazují na školy speciální.

3. MŠ přijímají děti se SVP tzv. podmíněně

MŠ určí dětem se SVP při přijetí zkušební dobu 3 měsíce, na jejímž konci bez dalšího ukončí docházku dítěte do MŠ s odkazem na stávající situaci a vyjádření ŠPZ.

Ve skutečnosti má dítě od 3 let věku na přijetí nárok, tj. musí jít opět o formální rozhodnutí ředitele MŠ, které neznamená, že dítě už do školky nesmí. Navíc pokud se rodiče odvolají, pak má dítě nárok do školky nadále chodit – až do pravomocného rozhodnutí.

4. Údajná potřeba diagnózy

MŠ/ZŠ požadují po rodičích informace o zdravotním stavu dítěte (tzv. diagnózu) proto, aby údajně mohly poskytovat podporu alespoň v 1. stupni.

Ve skutečnosti jsou rozhodující potřeby dítěte, ne diagnóza, pro žádné podpůrné opatření není potřeba znát diagnózu dítěte, rozhodující je funkčnost podpory.

5. Nerespektování dokumentů dalších odborníků, především lékařů ze strany ŠPZ

ŠPZ nerespektují především lékařské zprávy – informace o diagnóze a o neexistenci domnělé diagnózy. Tento problém se týká především stupně mentálního postižení a poruch chování.

ŠPZ jsou povinny s těmito informacemi pracovat, v případě lékařských zpráv je potřeba toto respektovat automaticky, ohledně zdravotního stavu jsou oprávněni se odborně vyjadřovat pouze lékaři a klinický psycholog a logoped, nikdo jiný.  

6. Odrazování rodičů od vzdělávání v běžné škole

Rodiče jsou informováni, že škola je pro dítě příliš náročná, že není pro něj, že dítě potřebuje více pohody a klidu pro práci.

Škola argumentuje nižším počtem dětí ve třídách škol speciálních (všech podle § 16 odst. 9), nižší náročností učiva (a to i v situaci, kdy ve škole platí stejný rámcový vzdělávací program /RVP)/ a na dítě se nevztahují minimální výstupy),

případně svou vyšší náročností s odůvodněním, že jde tradičně o školu pro děti se studijními předpoklady, nebo dokonce údajně o školu pro nadané (opět při shodném RVP).

7. Nerespektování rozhodnutí poradny v IVP

Škola připraví individuální vzdělávací plán (IVP) a požaduje po rodiči podpis s odůvodněním, že školské poradenské zařízení (ŠPZ) s IVP souhlasí, takže rodiče musejí také.

Rodiče IVP podepíší a nevědí, že jejich podpis není schvalovací, ale jen potvrzující, že IVP znají. V důsledku toho si myslí, že i přes rozpor s rozhodnutím ŠPZ, nemohou nic dělat.

8. Neposkytování podpůrných opatření, bez podpisu IVP

Kromě už výše zmíněné špatné praxe bývá dalším argumentem tvrzení škol, že pro poskytování podpory dítěti je podpis IVP nezbytný. Rodiče tak IVP z obavy podepisují.

Ve skutečnosti tomu tak není, rozhodující pro poskytování PO je ve škole podepsání informovaného souhlasu s poskytováním PO v rozhodnutí ŠPZ.

9. Omezování poskytování podpůrného opatření asistent pedagoga (AP)

Dítě má přiznaného AP, škola však AP používá přednostně pro jiné děti ve třídě, nebo dokonce i v jiných třídách.

I když má dítě přiznaného AP i do družiny, škola požaduje po rodičích, aby si dítě vyzvedávali hned po vyučování či po obědě s tím, že škola potřebuje AP i k jinému dítěti.

10. MŠ omezuje dobu pobytu dítěte podle délky přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga (AP)

MŠ požaduje po rodičích, aby vyzvedávali dítě na konci doby přímé pedagogické činnosti AP, která je kratší než doba režimu, ke kterému bylo dítě do MŠ přijato.

Podpůrné opatření AP přitom neznamená, že dítě nesmí být ve školce bez AP, ale     pouze to, že po dobu danou velikostí pracovního úvazku AP je AP danému dítěti k dispozici.