Dobré vztahy mezi žáky jako důležité téma školy

Řešení narušených vztahů mezi žáky ve třídě je klíčovou službou našeho školského poradenského pracoviště Mozaika v Hradci Králové. Školy zřízené magistrátem města mají naši službu zdarma k dispozici a využívají ji v situacích, kdy se objeví mezi žáky různé formy ubližování, nepohody, učitel zaznamená narušené dobré klima ve třídě či zhoršené chování žáků. Zároveň se čím dál častěji objevují případy, kdy se ve třídě objeví jednotlivec nebo více dětí s výrazně odlišnými výchovnými či vztahovými potřebami a většinový kolektiv třídy je nedokáže přijmout.

Pro vedení škol a školská poradenská pracoviště je klíčová dovednost rozeznávat druhy prevence a odlišovat situace, kdy je dobré pracovat intervenčně a kdy nikoliv. Ve třídě, kde je dobré klima, děti jsou otevřené, dokážou své problémy skupinově pojmenovávat a jsou nastaveny dobré hodnoty, je neustále potřeba tyto dobré vztahy udržovat. Různé formy primární prevence vnímám jako klíčové pro práci se vztahy mezi dětmi. Spousta organizací nabízí velmi poutavé a zajímavé programy pro třídy, ale nejzásadnější je dle mé zkušenosti vztah třídního učitele k jeho žákům a pravidelná a kvalitní práce v třídnických hodinách. Ve školách, kde se systematicky podporuje práce s kolektivem (společné dobré zážitky, metodické vstupy pro zesílení koheze kolektivu a dobré komunikace), se v případě, že se třída dostane do složité situace, velmi dobře navazuje na práci pedagogů a naše intervenční práce je rychlá, efektivní a účinná. 

Systematická podpůrná práce se vztahy ve třídě, a to již od první třídy, je dle naší zkušenosti zásadní pro snížení rizika narušení vztahů mezi žáky v budoucnu či zesílení efektivity případné intervenční práce, když se ve třídě objeví problém.

Vnímám, že ne vždy je pro vedení škol téma vztahů ve třídách prioritní a často se objevuje až ve chvíli, kdy se objeví nějaký problém. Mnohdy jsou to právě až rodiče, kdo na problém ubližování mezi dětmi upozorní. Otevřená komunikace s rodiči je dalším faktorem, který má vliv na rychlé a efektivní řešení případných vztahových problémů mezi dětmi. 

Pokud škola otevřeně komunikuje s rodiči ohledně vztahů a klimatu ve třídě a spolupracuje na řešení, zvyšuje se výrazně pravděpodobnost, že v krizových situacích, kdy je potřeba výchovná působení školy a rodiny kombinovat a vzájemně se doplňovat, bude spolupráce navázána.

Mozaika se velmi často stává mediátorem v komunikaci mezi školou a rodiči, kde není oboustranně ochota se domluvit na společném řešení ve prospěch žáka a třídy. Intervenční práce ve třídě doplněná individuální spoluprací se žákem a jeho rodinou bývá nejefektivnější formou pomoci, kterou školám nabízíme, ale velmi závisí právě na ochotě rodičů a školy vzájemně spolupracovat. Nejen vztahy mezi dětmi, ale i vztah školy k rodičům žáků je dalším tématem, kterému by se měla věnovat pozornost. A stejně jako ve třídách je i směrem k rodičům potřeba vztahy budovat, posilovat, udržovat a v době krize z nich těžit. Rodiče totiž velmi často zachytí individuální nepohodu dítěte spojenou se školou mnohem dříve než učitel a při dobré komunikaci mohou pomoci tyto informace učiteli identifikovat vznikající problém ve fázi, kdy se dá rychle a poměrně snadno vyřešit. V mnoha situacích se škola potřebuje opřít o pomoc rodičů ve výchovném působení na dítě, a pokud není navázán dobrý vztah mezi učitelem a rodičem, situace se složitě komunikuje a nedochází k dohodě.

Je také nutné odlišovat intervenční práci ve třídě od terciární prevence a situací, kdy je potřeba ubližování mezi dětmi vyšetřit, jasně komunikovat a zavést opatření vedoucí k nápravě. V této fázi vývoje vztahů ve třídě nebo mezi žáky již není možné využívat intervenční formu práce, protože v takovém stadiu třída nemá vnitřní zdroje k řešení narušených vztahů a je závislá na pomoci zvěnčí. Zde je zase klíčová funkce školy, která zajistí bezpečí mezi dětmi, a to rychlým a efektivním vyřešením situace a zjednáním nápravy. Když je situace vyřešena, jasně komunikována (rodičům a žákům) a nikdo již není ohrožen, je možné navázat intervenční prací vedoucí ke zklidnění situace, integraci prožité zkušenosti a postupnému uzdravování kolektivu.

Intervenční práce je naprosto zásadní pro práci s dynamikou kolektivu třídy, kde se objevil vztahový problém, zhoršené klima, narušené hodnoty a ubližování mezi dětmi. Každá třída prochází vývojem a její klima se různě mění. Nejzásadnější změny ve vztazích mezi dětmi zaznamenáváme v období, kdy se výrazně mění kolektiv (odchází či přichází skupina žáků), a při přechodu na druhý stupeň. Se změnou formy výuky, nároků na vzdělávání, střídáním učitelů a také vývojovými rozdíly mezi dětmi (a tím i různými potřebami) přichází v šesté třídě zatěžkávací zkouška testující kvalitu kolektivu. Když je kolektiv pevný, má své silné, zdravé jádro a dobré hodnoty (což je ve velké míře vklad prvostupňového učitele), má i potenciál tyto změny ustát. Většina kolektivů projde nějakou krizí a je klíčové, kdy se vznikající problémy zachytí a jak se řeší. A zde má své místo intervenční práce se třídou.

Ve třídách, kde není dobré klima, kde probíhají různé formy ubližování mezi dětmi (ve všech podobách) a kde se žáci necítí dobře, se jim těžko soustředí a pedagogům se mnohdy špatně učí. Takové třídy bývají nemotivované, vítězí opoziční chování k autoritám, objevují se časté problémy a stížnosti rodičů a narůstá frustrace jak u dětí, tak i u učitelů. Když se vznikající problémy neřeší včas, setkáváme se se třídami, kde již není možné intervenčně pracovat. V těchto třídách jsou nezdravé hodnoty a nevhodné formy vztahování velice fixované a žáci nemají zdroje a ani motivaci cokoliv měnit. V těchto případech je potřeba velkého úsilí třídního učitele a značné vnější podpory ke změně klimatu třídy s velmi nejistým výsledkem.

Zásadní je tedy řešit problémy ve vztazích mezi žáky včas. 

Aby učitel mohl řešit problémy se vztahy včas, je nutné se k žákům vztahovat. Aby se učitel mohl k dětem vztahovat, musí k tomu mít podmínky (podporu a prostor) a samozřejmě osobnostní předpoklady. Za těchto podmínek se může učitel vztahovat k dětem individuálně, ale i kolektivně. Když učiteli záleží na pohodě každého jednotlivce i dobrém klimatu třídy, je téměř jisté, že dokáže zachytit vznikající vztahový problém včas a bude jej efektivně řešit. A když se dostane do situace, kdy se problém z mnoha důvodů nedaří efektivně řešit, je potřeba, aby měl učitel vnější podporu – podporu odbornou u školského poradenského pracoviště a metodika prevence (nástroje řešení), podporu lidskou (téma vztahů na pracovišti) a podporu vedení (řešení vztahů je téma školy). Obklopen těmito zdroji je učitel velmi posílen a motivován k dobrému řešení vztahových problémů. V případě, že je potřeba hledat podporu i mimo školu, nabízí například naše organizace mnoho forem další pomoci, ze kterých si učitel vybere přesně tu, která mu bude v konkrétní situaci nejužitečnější, ať je to osobní podpora a sdílení situace, metodická podpora v práci s kolektivem, intervenční vstup do třídy a práce se třídním kolektivem, práce s jednotlivci na posílení žádoucího chování či rodinami, organizační podpora vedení školy, rozšíření spolupráce o další organizace (OSPOD, Policie ČR, sociální služby), nebo různé kombinace těchto služeb.

V praxi si všímám, že školy velmi často nevyužívají všechny zdroje, které mohou mít nebo mají k dispozici. Mým cílem je proto mimo jiné pomáhat školám budovat a hledat vlastní zdroje pro řešení problémů vztahů mezi žáky a následně je efektivně využívat.

Zdroj: Pro časopis Školní poradenství v praxí Alena Dostálová, vedoucí školského poradenského pracoviště Mozaika.