Více sociálních pedagogů ve školách, trvalý profesní rozvoj učitelů nebo lepší identifikace překážek v přístupu ke vzdělávání a učení, to jsou hlavní priority Akčního plánu inkluzivního vzdělávání (APIV) na následující dva roky. Dokument schválila porada vedení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), nyní k němu poskytnou zpětnou vazbu členové Evropské komise a poté bude předán Vládě ČR. Kvalitně zpracovaný a funkční dokument představuje tzv. ex ante kondicionalitu, tedy základní podmínku pro čerpání evropských prostředků z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání v následujícím programovém období.


Návrh APIV zpracovala Odborná platforma společného vzdělávání, která funguje v rámci projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Platforma sdružuje experty z MŠMT a jeho přímo řízených organizací, zástupce Asociace krajů, škol a pedagogických asociací, pedagogických fakult nebo neziskových organizací zabývajících se dlouhodobě problematikou vzdělávání. Dokument přináší kromě prioritizace témat a jednotlivých oblastí i doporučení konkrétních kroků pro implementaci inkluzivního vzdělávání jako jedné z priorit státní vzdělávací politiky České republiky.

  

Aktuální podobu APIV představil na zatím posledním jednání Odborné platformy společného vzdělávání Jaroslav Faltýn, ředitel odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání MŠMT. Zdůraznil dvě hlavní oblasti, které dokument rozpracovává, a těmi jsou podpora pedagogů i žáků a zároveň o kvalitní data opřená komunikace hlavních cílů inkluzivního vzdělávání směrem k širší veřejnosti. APIV by neměl duplikovat žádné jiné strategické dokumenty ministerstva, proto například meziresortní spolupráce, kterou Odborná platforma navrhovala jako další z důležitých strategických cest, v dokumentu není, ale bude rozvíjena v rámci již existujících meziresortních vazeb a v rámci Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR.

Komunikace a práce s daty

První oblast APIV, která se věnuje informování veřejnosti a práci s daty, bude navazovat na již probíhající komunikaci tématu ministerstvem a jeho přímo řízenými organizacemi. Veřejnost laická i odborná by měla být srozumitelným způsobem informována o průběhu inkluzivního vzdělávání pomocí dostupných dat a analýz. K dispozici musí mít také informace o vztahu mezi mírou inkluzivity českého vzdělávacího systému a jeho kvalitou, která se vyhodnocuje například v mezinárodních šetřeních PISA. Datově je potřeba podpořit také přístup k předškolnímu vzdělávání nebo mapování předčasných odchodů ze vzdělávání.

Podpora pedagogů a žáků

Pod druhou strategickou cestou či směrem se skrývá celé spektrum oblastí, které přímo ovlivňují kvalitu školního prostředí a úspěšné vzdělávání všech žáků.

Posilování kompetencí a dovedností

V prvé řadě je nutné posilovat kompetence pedagogů, aby uměli zacházet se specifickými vzdělávacími potřebami dětí a zvládat různorodé situace ve třídě. Pod touto charakteristikou si můžeme představit další vzdělávání v oblasti pedagogické diagnostiky, formativního hodnocení, spolupráci učitelů a asistentů pedagoga nebo například sdílení příkladů dobré praxe. Stejně tak bychom měli u pedagogů rozvíjet porozumění konceptu inkluzivního vzdělávání a demokratických principů ve vzdělávání.

Dále musíme posílit speciálně pedagogické dovednosti v přípravě budoucích učitelů a jejich dalším profesním rozvoji. Kvalitní příprava a větší podíl praxe v pregraduálním vzdělávání pomůže budoucím pedagogům lépe zvládnout heterogenní kolektiv, individuaci výuky a různé vzdělávací potřeby žáků.

Kvalitní poradenské služby

Předpokladem pro efektivní vzdělávání každého žáka jsou kvalitní, individualizované a diverzifikované poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních. Tyto služby by měly být kvalitativně srovnatelné napříč regiony, proto je nutné vytvořit standard kvality poradenského pracoviště či zařízení, kde bude vhodně nastavena spolupráce jednotlivých pracovníků a garantované finanční prostředky pro jejich práci. Mělo by také vzniknout společné stanovisko rezortů MŠMT a Ministerstva práce a sociálních věcí pro spolupráci škol a OSPOD.  

Zajištění zdravotní péče ve školách

Školy a školská zařízení se často potýkají s problémem, zda, kdo a jak může provádět drobné zdravotní úkony. Praxe ukazuje, že je nezbytné, aby vznikl jednotný standard zajištění zdravotní služby na školách. Ve spolupráci rezortů MŠMT a Ministerstva zdravotnictví by mělo vzniknout stanovisko o společném postupu zajišťování těchto služeb. Školy by také měly být podpořeny v oblasti zdravotní prevence a bezpečnosti.

Čeština jako druhý jazyk

V rámci inkluzivního vzdělávání bychom měli být schopni poskytnout okamžitou a dostupnou jazykovou přípravu všem žákům přicházejícím do školy s různou úrovní znalosti češtiny, tedy těm, pro které je čeština druhým jazykem. K tomu potřebujeme vytvořit kurikulum češtiny jako druhého jazyka, zajistit dostupnou diagnostiku jazykových dovedností žáků s jazykovou bariérou a dále je podpořit při přechodu na střední školu a při jejím ukončování.

Snížení administrativní zátěže

APIV obsahuje i plán, jak snižovat administrativní zátěž při realizaci inkluzivního vzdělávání, která z různých šetření vychází jako jedna z klíčových bariér pro úspěšnou realizaci inkluze ve školách. U tohoto bodu ředitel Faltýn uvedl, že by pomohlo chytré technické řešení, které by umožnilo evidenci a předávání informací pod unikátními identifikátory pro každého žáka v rámci jednoho systému.

Omezení segregačních procesů

Poslední bod této strategické cesty se zabývá snižováním externí diferenciace na úrovni předškolního, základního a středního vzdělávání. V praxi to znamená analyzovat vliv spádových obvodů na složení školních kolektivů s ohledem na socioekonomické postavení rodičů žáků či odlišné kulturní prostředí, ze kterého pocházejí, sestavit na základě výsledků šetření příklady dobré/špatné praxe a ty sdílet například se zřizovateli škol. V tomto směru bude užitečné hledat příklady dobré praxe také v zahraničí. Dále bude nutné realizovat šetření preferencí rodičů školáků při volbě školy. Žákům ohroženým předčasným odchodem ze vzdělávání bychom měli být schopni zajistit podporu a provázat jejich vzdělávání s programy na podporu zaměstnanosti.

Další vzdělávání jako důležitá priorita

Zástupce Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV) a hlavní manažer projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi Tomáš Machalík zdůraznil, že jedno z prioritních opatření APIV míří na realizaci DVPP. Náměstek sekce strategie a inovací NIDV Josef Rydlo poté doplnil, že NIDV už nyní připravuje změny v kurzech DVPP určených například pro ředitele škol, kde řeší právě pozici sociálního pedagoga.

Náměstkyně sekce 3. Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) Jana Zapletalová uvedla, že NÚV na řadě priorit APIV pracuje a bude dále pracovat, například na nastavení standardů poradenských pracovišť, na metodické podpoře pro pedagogy, přípravě nových vzdělávacích programů i v dalším školení lektorů.  

Pokud bude APIV 2019–2020, který přímo navazuje na akční plán platný pro léta 2016–2018, schválen, pomůže nejen MŠMT a jeho přímo řízeným organizacím sladit své aktivity s ohledem na hlavní cíle dokumentu, ale umožní zároveň lépe tyto záměry komunikovat navenek a v rámci expertních skupin efektivněji spolupracovat s celým spektrem partnerů nejen z oblasti vzdělávání.