S novelou školského zákona, která vstoupila v platnost v roce 2016 a týkala se proměny přístupu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami, se kromě změn uvnitř samotných škol odehrály změny v práci školských poradenských pracovišť. S jakými problémy se poradny v praxi nejčastěji potýkají? A jak by měla vypadat efektivní spolupráce mezi poradnou, školou a rodiči?
Na základě diskuse pracovníků pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center, která proběhla v rámci projektu APIV Národního institutu dalšího vzdělávání v Plzni, se pokusíme pojmenovat nejzásadnější potíže, které poradnám z jejich pohledu komplikují práci. Zároveň přinášíme i tipy, jak postupovat, pokud chceme děti ve škole skutečně efektivně podpořit. A to i s vědomím, že přetíženost poraden v praxi velmi často potřebné kroky komplikuje.
S jakými potížemi se poradny potýkají?
Mezi největší bolesti poraden patří v současnosti podle diskutujících převis poptávky po vyšetření nad kapacitami samotných pracovišť. Je obvyklé, že není možné z časových důvodů klienta objednat do tří měsíců od jeho kontaktování poradny a školy i rodiče musejí na doporučení, jaká podpůrná opatření žák potřebuje, čekat delší dobu. Kromě toho nejsou poradenští pracovníci spokojeni s tím, jak byl systém podpůrných opatření zaváděn. Chyběla podle jejich názorů pilotáž a pravidla při zavádění podpůrných opatření byla nekonkrétní.
Další dva okruhy problematických situací diskutované na setkání se týkaly spolupráce se školou a spolupráce s rodiči.
Jak nastavit dobrou spolupráci mezi poradnou a školou
Pro komunikaci školy s poradnou by měl být ustanoven jeden konkrétní člověk, který bude školu zastupovat a zároveň dál předávat kolegům informace. Poradna při přípravě doporučení pro žáka může po úvodním telefonickém hovoru se školou vycházet ze školního dotazníku zpracovaného učiteli dítěte. Běžně se poradenské vyšetření skládá z části, během níž psycholog měří intelekt dítěte, speciálně pedagogického vyšetření a odebírání rodičovské anamnézy. To jsou základní podklady pro doporučení ke vzdělávací cestě dítěte, které má platnost dva roky.
Pro hlubší porozumění potřebám dítěte se doporučuje navíc zařadit pozorování dítěte přímo v hodině, rozdělit psychologické a speciálně pedagogické vyšetření do dvou dnů a spolupracovat pokud možno se všemi pedagogy, kteří s dítětem ve škole pracují.
Pozorování při práci v hodině:
- Zvlášť u dětí, které se na první pohled nijak zásadně neodlišují od svých vrstevníků a mohou mít například souběh specifických poruch učení se sociálním znevýhodněním, je velmi příhodné vidět je pracovat při vyučování. Pomůže to snížit subjektivitu hodnocení na jedné straně a pochopit, jaká konkrétní podpůrná opatření dítě potřebuje.
Rozdělení vyšetření do dvou dnů:
- Pro děti s poruchou koncentrace pozornosti může být zátěž spojená s intenzivním a jednorázovým vyšetřením neúměrná. Nevydrží se totiž 4 hodiny soustředit tak, aby to nemělo vliv na výsledek vyšetření. Proto je vhodné vyšetření rozdělit do více dnů.
Spolupráce pedagogů:
- Jako dobrá praxe se pro tvorbu doporučení osvědčilo spolupodílení se všech pedagogů na sbírání podnětů pro podporu dítěte. Pomoci v tomto případě může sdílené Google prostředí v rámci školy, kdy jsou potřebné dokumenty a podklady pro dokumenty na sdíleném disku, kam mají přístup všichni z pedagogického sboru. Není potom problém do sdíleného dokumentu sepsat dohromady všechny postřehy pedagogů, kteří s dítětem pracují, a ty poté využít jak pro přípravu doporučení, tak případně pro tvorbu individuálního vzdělávacího plánu žáka.
- Individuální vzdělávací plán by škola měla ideálně tvořit ve spolupráci s poradnou. Hlavičku a přepis formalismu poradenského doporučení má udělat nejlépe třídní učitel a ostatním kolegům, kteří učí další předměty, dá materiál k vyjádření a připomínkování.
V důsledku přetížení poraden se tyto postupy bohužel dějí v mizivém procentu.
Co si přejí rodiče?
Druhou velkou oblastí diskutovanou pracovníky poraden na plzeňském setkání byla spolupráce s rodiči. Poměrně často se v praxi děje, že rodiče nesouhlasí s vydaným doporučením a vyhledají pro vyšetření dítěte soukromého odborníka. Stává se to například u dětí s nadprůměrným nadáním.
Přestože poradny toto vnímají jako zasahování do jejich kompetencí, lze existenci dalšího posudku využít pozitivně. Je to příležitost reflektovat svůj vlastní pohled, který je z podstaty subjektivní a limitovaný omezeným časem stráveným s dítětem, a využít data pro přesnější výsledek. Zvlášť v případech, kdy není rozhodnutí vázáno na finanční prostředky, neexistuje jednoznačně deklarovaný postup k podpoře dítěte a další informace mohou pomoci ve volbě konkrétních podpůrných opatření.
Doporučené zdroje:
Katalog podpůrných opatření: http://katalogpo.upol.cz/
Portál Asistent pedagoga: http://asistentpedagoga.cz/
| Nenechávejte si materiál jen pro sebe! |
|
|
|
