Nadaný žák

Žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Mimořádně nadaný žák

Žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Povinnosti školy

Škola je povinna vytvářet ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných.

Výuka žáků by měla probíhat takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu, včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet.

Škola je povinna využít pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.

Při vyhledávání nadaných a mimořádně nadaných žáků je třeba věnovat pozornost i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Ve školním vzdělávacím programu může škola případně stanovit:

zodpovědné osoby a jejich role v systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky;
pravidla pro zapojení dalších subjektů do systému péče o nadané
a mimořádně nadané žáky školy (zájmové organizace, vzdělávací instituce, sponzoři atd.);
specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu nadaných a mimořádně nadaných žáků, jakými jsou například:
předčasný nástup dítěte ke školní docházce;
vzdělávání skupiny mimořádně nadaných žáků v jednom či více vyučovacích předmětech;
specializované třídy pro vzdělávání mimořádně nadaných žáků;
účast žáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy nebo v jiné škole (stáže);
občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností volby na straně žáka;
obohacování vzdělávacího obsahu;
zadávání specifických úkolů, projektů;
příprava a účast na soutěžích, včetně celostátních a mezinárodních kol;
nabídka volitelných vyučovacích předmětů, nepovinných předmětů a zájmových aktivit.