Informování škol o termínu vyšetření dítěte od SPZ

K problematice informování školy o termínu vyšetření dítěte od speciálně pedagogického centra (SPC) nebo pedagogicko-psychologické poradny (PPP) se také dnes vyjádřila Mgr. Veronika Doležilová, právnička a externí spolupracovnice projektu APIV B.  

Může pedagogicko-psychologická poradna (PPP) nebo speciálně pedagogické centrum (SPC) informovat školu o termínu vyšetření dítěte? 

Stává se například, že děti přijdou do školy s Doporučením, kde mají uvedeno, že nebyl k dispozici plán pedagogické podpory ani předchozí individuální vzdělávací plán. Škola by se potřebovala k tomuto procesu vyjádřit a zhodnotit, jak podpora daného dítěte do nového termínu vyšetření fungovala.

Pokud jde o opakované vyšetření, je termín dalšího předpokládaného vyšetření uveden přímo v rozhodnutí PPP/SPC. Škola tak má tuto informaci k dispozici automaticky písemně přímo od PPP/SPC. Pokud jde o termín prvního vyšetření dítěte v ŠPZ, pak je termín známý zákonným zástupcům dítěte, kteří nejsou z podstaty věci povinni o termínu školu informovat. ŠPZ má současně povinnost si vyžádat od školy informace o dosavadním průběhu vzdělávání (§ 11 odst. 3 vyhl. č. 27/2016 Sb.), z čehož je možné přibližný termín objednání odvodit. Tyto informace jsou tak i součástí dokumentace žáka (§ 28 odst. 2 školského zákona), kterou právě při přestupu dítěte na jinou školu předává stávající škola škole, jejímž žákem se dítě přestupem stalo.

Pokud tyto informace předaná dokumentace žáka neobsahuje, pak má nová škola postupovat v tomto pořadí:

1. Požádat původní školu o doplnění dokumentace žáka.
2. Požádat zákonného zástupce, aby o tyto informace požádal ŠPZ jako o informace z poradenské dokumentace ŠPZ. Zákonný zástupce toto není povinen udělat, protože je povinností škol mít tyto informace v dokumentaci žáka a při přestupu žáka je předávat nové škole.
3. Požádat zákonné zástupce, aby jim škola poskytla potřebné informace v rámci jeho práva na informace týkající se vzdělávání (§ 21 odst. 2 a 3 školského zákona), tj. má právo i na informace, které škola poskytla ŠPZ. Ty pak může poskytnout škole, do které dítě přestoupilo. Stejně jako v předchozí situaci však platí, že zákonný zástupce toto není povinen udělat, protože je povinností škol mít tyto informace v dokumentaci žáka a při přestupu žáka je předávat nové škole.

Pokud však tyto informace neexistují, protože je škola neposkytla původně ani ŠPZ, pak je pravděpodobnost toho, že je škola dodatečně poskytne právě zákonným zástupcům, velmi nízká.

Přestože jde o dítě se SVP, od 1. 1. 2020 školy nejsou povinny vypracovávat plán pedagogické podpory pro děti, kterým poskytují podpůrná opatření 1. stupně. Stejně tak IVP, to je pro děti se SVP podpůrným opatřením podle § 16 odst. 2 písm. f) školského zákona ve 2. a vyšším stupni (příloha č. 1, část A, vyhl. č. 27/2016 Sb.), kdy o IVP rozhoduje ŠPZ (§ 16 odst. 6 školského zákona), ne ředitel školy jako o IVP podle § 18.

Pokud informace v dokumentech PPP či SPC neodpovídají skutečnosti ani potřebám dítěte na škole, do které přestoupilo, pak může nová škola navrhnout zákonným zástupcům změnu v druhu podpůrného opatření (i více než jednoho), při zachování stupně (§ 16 odst. 4 školského zákona). Pokud zákonní zástupci poskytnou písemný informovaný souhlas, pak škola poskytuje podpůrná opatření „po novu“ a ŠPZ je o změně pouze informováno. Není proto ani potřeba vydávat nové poradenské dokumenty. Poslední možností je standardní žádost zákonných zástupců o poskytnutí poradenské služby z důvodu potřeby změnit strukturu podpůrných opatření. V obou případech hraje škola, do které dítě přestoupilo, velmi aktivní roli, v prvním případě sama aktivně navrhuje změny v poskytovaných podpůrných opatřeních, ve druhém případě pak poskytuje ŠPZ informace o potřebách dítěte na nové škole. Škola, do které dítě přestoupilo, se tak nevyjadřuje k dosavadnímu vzdělávání na předchozí škole, ale k tomu, co je potřebné dítěti poskytnout v této nové škole a jestli jsou stávající podpůrná opatření adekvátní.