Do českých základních škol dochází přibližně 940 000 dětí, více než 100 000 z nich má speciální vzdělávací potřeby (SVP), a tedy nárok na podpůrná opatření různého stupně. Situace rodičů dětí se SVP je v současném režimu distančního domácího vzdělávání specifická. Vzdělávání leží především na nich, a to bez ohledu na náročnost výuky i péče o dítě, jejich osobní předpoklady, kompetence či kapacitu. Někteří to zvládají skvěle, jiní jsou vyčerpáni či ztraceni, a tak rezignují. Vedle toho také komunikace se školou nemusí vždy fungovat bez problémů, někdy nefunguje dokonce vůbec.
Jaké jsou zkušenosti rodičů při distančním vzdělávání dětí se SVP, s čím se v praxi potýkají a co by jim ze strany škol pomohlo? O tom je webinář s lektory Lenkou Hečkovou (právničkou a vedoucí expertního týmu ČOSIV) a Tomášem Machalíkem z NPI ČR. Podívejte se na záznam webináře nebo si přečtěte níže, co v něm zaznělo.
Děti se SVP ‒ na jaká podpůrná opatření mají nyní nárok?
Skupina dětí se SVP je velmi pestrá. Zahrnuje děti nadané, handicapované a postižené, mluvící odlišným mateřským jazykem i ty ze sociálně znevýhodněných rodin. Každé toto dítě má své individuální potřeby. Faktem zůstává, že současná situace je pro rodiče dítěte se SVP náročnější než pro rodiče dětí bez těchto potřeb. Lenka Hečková vyjmenovává podpůrná opatření (PO), na která mají děti se SVP nárok:
- PO, která jim umožňují vzdělávat se spolu s ostatními a rozvíjet svůj vzdělávací potenciál;
- poradenská pomoc školy a školských poradenských zařízení (ŠPZ);
- úprava výstupů ve vzdělávání;
- úprava organizace, obsahu, hodnocení, metod a forem výuky;
- zajištění především speciálně-pedagogické péče a pedagogické intervence;
- používání kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek;
- vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP);
- personální podpora (asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, specialista ‒ např. tlumočník do znakového jazyka);
- vzdělávání v prostorách stavebně a technicky upravených.
PO a doba nouzová
Z povahy PO vyplývá, že většinu z nich lze poskytovat i distančně, tedy při vzdělávání na dálku, které v této nouzové době nastalo. Děti se SVP mají na svá PO ze zákona nárok. Kontinuitu v poskytování PO bychom se proto měli snažit v maximální možné míře zachovat a také podpořit rodiny těchto dětí při jejich vzdělávání. Jaká jsou konkrétní doporučení?
Personální podporu v podobě asistenta pedagoga lze poskytovat i online, případně při dodržení bezpečnostních opatření a ochranných prostředků i osobně. Pomůcky si je možné vypůjčit, obsahy, metody i formy výuky lze upravovat, stejně tak výukové materiály. Rodiče by také měli být informováni o možnostech využití služeb školních poradenských pracovišť (konzultace, pokračování péče ‒ na dálku i osobně). Pro pedagogy je to zároveň velká příležitost, jak se pokusit individualizovat výuku u všech dětí.
Výuka na dálku může být pro všechny děti, nejen ty se SVP, opravdu obtížná. Děti se SVP ale mohou často tápat již při zadání úkolů, která nejsou schopny pochopit jako jejich vrstevníci, řada dětí trpí poruchou pozornosti nebo se u nich projevují jiná omezení. Jejich rodiče se nacházejí v různě obtížných situacích a nemohou řešit jen vzdělávání dětí. Statisticky je mezi nimi více samoživitelů, v současné chvíli nefungují ani odlehčovací služby či stacionáře. Tito rodiče mohou být vyčerpaní již jen z péče o dítě, někdy sami úkolům nerozumí, nemají prostředky na vhodné pomůcky nebo je neumí správně používat.
Komunikace školy s rodiči dětí se SVP
Mezi rodinami dětí se SVP se našly i takové, které nebyly za uplynulých 42 dní karantény školou ani asistentem dítěte zkontaktováni. Přitom právě tyto rodiny potřebují ke vzdělávání svých dětí pravidelnou podporu a vedení. Komunikace se školou je proto klíčová, a to oboustranně. Může probíhat na různé úrovni:
- rodinu povzbudí upřímný zájem o dítě a vyjádření podpory;
- při vzdělávání pomůže pravidelná komunikace s učitelem nad zadanými úkoly;
- sdílení tipů mezi pedagogy a rodinou, co se ve škole při práci s jejich dítětem osvědčilo;
- sdílení rad, jak dítě nepřetížit, jak ho motivovat, dát mu prostor i na odpočinek;
- navázat sociální kontakty se spolužáky;
- vypůjčení pomůcek;
- online pedagogické intervence, hodiny speciálně-pedagogické péče, reedukace, doučování.
K tomu, jak mohou školy komunikovat s rodiči dětí se SVP, připravil Národní pedagogický institut ČR i bulletin.
Školská poradenská zařízení a rodiče v době nouzové
Speciální vzdělávací potřeby i podpůrná opatření se často překrývají, obrovskou roli při jejich identifikaci a konkrétních doporučeních hrají poradny. Jak mohou právě ŠPZ rodičům pomoci? Zkušenost Lenky Hečkové je tato: poradny fungují v omezeném a spíše distančním režimu. V současné době je vyhledávají rodiče především proto, že si nejsou jisti možnostmi využívání PO v dalších letech. Starosti si také dělají rodiče prvňáků, kteří ještě nemají posudky od pedagogicko-psychologické poradny a chtějí pro ně PO získat. Poradny zatím převážně prodlužují doporučení dětem, které je mají. Problémy zakoušejí i rodiče, kteří mají zájem o odklad školní docházky, a rodiče dětí nadaných, kteří by chtěli umožnit svým dětem nástup předčasně. Bez osobní diagnostiky ale nemají na posudky nárok.
Tato agenda by již brzy měla znovu fungovat, a to v bezpečnostním režimu. MŠMT doporučuje obnovit práci poraden v plném rozsahu za dodržení bezpečnostních opatření a jistých pravidel.
Nejpalčivější problémy rodičů dětí se SVP
Jaké nejzásadnější problémy odhalil současný nouzový stav pro rodiče dětí se SVP?
- Nedostatečná podpora ze strany škol a absence přiznaných PO ‒ ČOSIV na základě toho připravila výzvu pro školy i pro MŠMT, aby byla kontinuita PO zachována a aby byla povolena i osobní péče asistentů pedagoga.
- Zmíněné výpadky v poradenském systému – rodiče nyní nevědí, zda budou PO pro jejich děti pokračovat i příští rok.
- Obavy z budoucnosti ‒ co se bude dít po návratu do škol. Některým rodinám hrozí sociální izolace, prohlubuje se dopad ekonomického statutu rodičů na vzdělávání dětí. Lenka Hečková vyzývá učitele i ředitele k tomu, aby návrat dětí do škol nepodcenili. Aby jen neřešili, jaké učivo dohnat, a nesnažili se příliš rychle navázat tam, kde skončili. Všechny děti přijdou do školy s různými zážitky a zkušenostmi a v různém emočním stavu.
Závěrem
Na závěr Lenka Hečková přirovnává současnou situaci ke krizi srovnatelné s živelní pohromou či hromadným neštěstím, jež dopadá na nás všechny. Děti mohou mít z této situace trauma, prožívají ztrátu blízkých nebo strach o ně. Po návratu do škol je dobré zohlednit, že adaptace na podobné situace obvykle trvá 6‒8 týdnů. Někteří jedinci se však mohou vzpamatovávat až rok. Učitelé mohou dětem tuto situaci usnadnit tím, že se budou soustředit na vytvoření bezpečného prostředí ve třídách. Ve stresu a ohrožení nejsou děti schopny se efektivně učit. Podobné pocity přitom může vytvářet už jen tlak rychle dohnat zameškanou látku. Přátelská atmosféra a důraz spíše na vztahy než na výkon může dětem návrat do škol výrazně ulehčit. A ve výsledku i učitelům.
ČOSIV nyní připravuje materiály, které se návratem dětí do škol po krizi zabývají. Materiály budou k dispozici na stránkách https://cosiv.cz/cs/ a https://www.podporainkluze.cz/. V případě potřeby se lze obracet i na jejich poradny.
Doporučené odkazy:
● Doporučení Národního pedagogického institutu ČR Jak mohou školy komunikovat s rodiči žáků s potřebou podpůrných opatření naleznete zde: https://www.nidv.cz/bulletiny?task=bu...
● Informace MŠMT pro školská poradenská zařízení v období mimořádných opatření naleznete na: https://www.npicr.cz/aktuality/inform...
● Šestibodová Výzva ČOSIV k poskytovaní přiznaných podpůrných opatření v době distanční domácí výuky je ke stažení zde: https://cosiv.cz/cs/2020/04/05/vyzva-...
● Desatero ČOSIV pro rodiče dětí (nejen) se speciálními vzdělávacími potřebami naleznete na: https://cosiv.cz/cs/2020/03/19/desate…
| Nenechávejte si materiál jen pro sebe! |
|
|
|
