NPI ČR | Inkluze v praxi - Spolupráce škol s poradnami

Zveřejněno: 19. březen 2020

Přinášíme vám druhou komentovanou část výsledků z dotazníkového šetření škol zapojených do projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B), který běží pod hlavičkou Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR). Týká se spolupráce škol se školskými poradenskými zařízeními (ŠPZ), pod která řadíme pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC). ŠPZ nastavují podpůrná opatření 2.–5. stupně pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). V celorepublikovém dotazníkovém šetření odpovídalo celkem 6 349 učitelů a 355 ředitelů různých typů škol a školských zařízení, které pracují s rozmanitými žákovskými kolektivy, ale zároveň se chtějí dále rozvíjet a vzdělávat.

Jaké faktory mohou pozitivně ovlivnit kvalitu spolupráce škol s poradnami?

Poradenský sektor zažívá v posledních letech velký nápor, přesto dotazované školy vnímají spolupráci s poradnami spíše kladně. Převážná většina ředitelů škol zapojených do šetření ji hodnotí jako dostačující. Mezi jednotlivými druhy škol nejsou v této oblasti významné rozdíly.

„Domnívám se, že ředitelé hodnotí spolupráci s poradnami jako dostačující pravděpodobně proto, že oni sami ze své pozice nejlépe pozorují pozitivní změny, které inkluzivní vzdělávání přináší díky realizaci podpůrných opatření. Z mého pohledu nejlépe fungují při vzdělávání žáků se SVP podpůrná opatření jako hodiny pedagogické intervence, předměty speciálně pedagogické péče, hodiny českého jazyka pro děti/žáky cizince nebo speciální pomůcky a učebnice. Všechna tato podpůrná opatření jsou pro žáky zdarma a škola na ně dostane finance,“ komentuje výsledky šetření Jana Ščerbová, krajská metodička NPI ČR a odbornice z pedagogicko-psychologické poradny v Karlovarském kraji.

Ředitelé, kteří spolupráci s poradnami vnímají jako zcela nebo spíše nedostačující, by uvítali především konzultace a užší spolupráci s poradnami a častější návštěvy jejich pracovníků přímo ve třídě. Dále by 12 % dotázaných potřebovalo včasné vyšetření a zkrácení čekací lhůty na zaslání výsledku vyšetření. Střední školy postrádají ve větší míře podporu poradenství přímo ve škole, přenos dobré praxe mezi školami, lepší komunikaci a spolupráci s rodinami nebo finanční podporu odborníků.

„Aktuálně jsou poradny často přetíženy žádostmi o vyšetření, na návštěvy ve školách tak nezbývá mnoho času. Abychom mohli realizovat kontrolní šetření přímo ve školách, musí mezi námi a školou fungovat výborná spolupráce. Vhodnou místnost, přítomnost zákonných zástupců a další věci organizačně zajišťuje zpravidla výchovný poradce, což ale bývá, domnívám se, nad rámec jeho pracovních povinností,“ doplňuje Jana Ščerbová pohled ze své praxe v poradně.

Důležitým faktorem, který ovlivňuje úspěšnost spolupráce s poradnami, je dobrá komunikace rodiny a školy. Potíže nastanou, když rodič nepošle žádost o vyšetření včas nebo ji nepošle vůbec. Školy zase v některých případech doporučují rodičům vyšetření pozdě, jindy zcela zbytečně. Podle Jany Ščerbové by pomohla lepší informovanost pedagogů i rodičů ze strany školy, co dělat, když má dítě nějaký problém. Řadě škol by se hodil také pracovník, který by komunikaci s rodiči zajišťoval. Zlepšit by se měla i kvalita poskytování podpůrných opatření v některých školách. Například realizace podpůrného opatření předměty speciálně pedagogické péče často nebývá podle jejího názoru dostatečná, ve školách chybí odborníci, kteří mají odpovídající kvalifikaci speciálního pedagoga.

I přes zmiňované problémy ale 91 % ředitelů zapojených škol hodnotí přiznávaná podpůrná opatření jako spíše nebo určitě odpovídající potřebám dětí. Podle 78 % z nich jsou nebo spíše jsou tato podpůrná opatření ze strany poraden dostatečně konzultovaná se školou a 79 % je hodnotí jako užitečné (nebo spíše užitečné) vodítko pro práci pedagoga, což je dobrá zpráva. Ukazuje se, že systém sice trpí řadou nedostatků, ale většina ředitelů z dotazovaných škol hodnotí úroveň spolupráce, kvalitu výstupů i pomoc dětem spíše pozitivně.

Někteří ředitelé i učitelé rozumí doporučení z poraden jen částečně

Další oblastí, na kterou se šetření zaměřovalo, je porozumění doporučení z poraden, a to jak u ředitelů škol, tak i u učitelů.

Porozumění doporučení z poraden u ředitelů škol

Z šetření vyplývá, že 69 % ředitelů škol zapojených do projektu rozumí doporučení z poraden zcela, 28 % jen částečně a 3 % se s ním vůbec nesetkávají. Částečné neporozumění doporučení lze vysvětlit tím, že ředitelé řeší jiné priority a v oblasti speciální pedagogiky a psychologie nemají dostatečnou odbornost – ve většině případů není ředitel speciální pedagog, ani nemá vystudované výchovné poradenství. Pokud sám vzdělává žáka se SVP, často řeší problematiku vzdělávání ve spolupráci s výchovným poradcem, školním speciálním pedagogem či školním psychologem. Jen ve výjimečných případech vyjednává ředitel v rámci metodických konzultací k doporučení podpůrná opatření pro jednotlivé žáky. Většinou už ale neřeší podrobnosti.

Porozumění doporučení z poraden u učitelů

U učitelů je porozumění doporučení z poraden o něco nižší než u ředitelů – 53 % učitelů rozumí doporučení poraden zcela, ale celých 35 % jen částečně. Zde platí podobně jako u ředitelů, že jistou míru neporozumění lze přičíst nedostatečné odbornosti v oblasti speciální pedagogiky. Podíl učitelů ze škol zapojených do šetření, kteří zcela rozumí obsahu doporučení, vzrůstá s délkou praxe i se zkušenostmi se zvládáním rozmanité třídy a vzděláváním dětí se SVP.

K tomuto trendu přispívá i fakt, že učitelé od září 2016 poskytují dětem podpůrná opatření dle doporučení (např. zpracovávají individuální vzdělávací plán a vzdělávají podle něj, vedou pedagogickou intervenci, přizpůsobují metody vzdělávání jednotlivým žákům, využívají různé pomůcky, obohacují obsah vzdělávání u nadaných žáků nebo například vzdělávají žáky s odlišným mateřským jazykem). Jednou ročně pak efektivitu podpůrných opatření u žáků se SVP vyhodnocují. Přímo v praxi si tak prohlubují svoje znalosti a dovednosti a osvojují si nové kompetence.

„Problémem, který znám z Karlovarského kraje, bývá v některých školách nedostatečná kontrola naplňování podpůrných opatření ze strany vedení školy. Učitelé mají v těchto případech výraznou tendenci realizovat podpůrná opatření pouze formálně. S doporučením se pak seznámí nedostatečně, neboť ho prakticky příliš nenaplňují. Tzv. inkluzivní novela školského zákona funguje ale teprve tři roky a situace se rok od roku zlepšuje,“ hodnotí současný stav Jana Ščerbová.

Jak prohloubit porozumění pedagogů doporučení z poradny?

Kromě již zmiňovaných opatření by podle Jany Ščerbové pomohlo zkvalitnit spolupráci mezi školami a poradnami i personální posílení škol odborníky. Školy by potřebovaly zejména školní speciální pedagogy, kteří zajišťují odborné poradenství v rámci školního poradenského pracoviště. Finanční prostředky na personální zajištění školního speciálního pedagoga mohou školy získat z programu OP VVV, tzv. „Šablon“. Učitelům by usnadnilo porozumění doporučení z poraden doplnění odbornosti v oblasti speciální pedagogiky a psychologie (například pomocí DVPP). Zároveň by tato doporučení měla být napsaná srozumitelně.

„Ve snaze učitelům pomoci se vzděláváním žáka se SVP se dle mého názoru píše do doporučení někdy příliš mnoho informací. Učitelé se v nich mohou ztrácet. V doporučení by měly být pouze podstatné odborné informace nutné pro optimální vzdělávání žáka,“ dodává.

V rámci projektu APIV B mohou zapojené školy využít řady služeb, které jsou zaměřeny tímto směrem. K dispozici mají vzdělávací programy Práce s doporučením pro vzdělávání dětí/žáků se SVP, Komunikace školy a rodiny nebo například Role školního poradenského pracoviště v systému podpory žáků se SVP. Komplexně podpořené školy využívají také služeb expertů dle vlastního výběru nebo další formy individuální podpory – mentoring a koučink. Osvědčené postupy či zkušenosti mohou učitelé i ředitelé nasát na stážích ve vybraných školách.