Pracovní doba asistenta pedagoga

K problematice právního výkladu pracovní doby asistenta pedagoga v souvislosti s docházkou dítěte do mateřské školy v rámci předškolního vzdělávání se vyjádřila Mgr. Veronika Doležilová, právnička a externí spolupracovnice projektu APIV B.  

Rodinná situace:

Dcera byla ve čtyřech letech přijata do mateřské školy k předškolnímu vzdělávání. Později jí speciálně-pedagogické centrum (SPC) diagnostikovalo vývojovou dysfázii a přiznalo personální podporu asistenta pedagoga na 30 hodin týdně (pracovní úvazek 0,75).

Ředitelka MŠ vyžaduje, aby dcera chodila do MŠ podle pracovní doby paní asistentky. Ta pracuje do 14 hodin a my v tuto hodinu dceru nemůžeme každý den vyzvedávat. Kde je v právních předpisech uvedeno, že dcera může plnohodnotně využívat provoz mateřské školy nezávisle na doporučení SPC?

Dítě bylo přijato k předškolnímu vzdělávání rozhodnutím ředitelky MŠ ve správním řízení. Ředitelka MŠ přijímá dítě buď k polodenní, nebo k celodenní účasti v předškolním vzdělávání, jiné doby délky pobytu podle školského zákona neexistují. Z obsahu dotazu je jednoznačné, že ředitelka MŠ přijala dítě k celodennímu vzdělávání podle vyhlášky o předškolním vzdělávání (č. 14/2005 Sb.), tj. na dobu delší než 6,5 hod denně (§ 1 odst. 3).

Asistent pedagoga jako podpůrné opatření pak při velikosti pracovního úvazku 30 hodin týdně má 10 % na nepřímou pedagogickou činnost, tj, s dítětem pracuje 27 hod týdně, v průměru necelých 5,5 hod denně. Při „požadavku“ ředitelky MŠ, aby docházka dítěte odpovídala pracovní době AP, by však tato doba nepokryla, ani maximální dobu 6,5 hod denně při přijetí k polodenní docházce. Aby průměrná denní doba 5,5 hod odpovídala potřebě dítěte, muselo by být podpůrné opatření AP přiznáno jen na jednoznačně určenou část doby pobytu dítěte v MŠ bez ohledu na skutečnou délku denní doby jeho pobytu v MŠ. Pokud tomu tak není, znamená to, že podpůrné opatření asistent pedagoga není v tomto konkrétním případě přiznáno v dostatečném počtu hodin (množství) ani pro maximální polodenní docházku dítěte do MŠ, natož pak pro celodenní.

Současně podle vyhlášky o předškolním vzdělávání (č. 14/2005 Sb.) má ředitel MŠ dohodnout se zákonnými zástupci režim docházky, který je však založen s rozhodnutím o přijetí. Terminologie ve vyhlášce o MŠ neodpovídá tomu, že je podle školského zákona přijetí k předškolnímu vzdělávání jednoznačně správním rozhodnutím o nároku dítěte staršího 3 let (§ 34 odst. 1) a zákonní zástupci by tak měli toliko oznamovat dobu obvyklého příchodu a odchodu v rámci provozní doby školky, jako tomu je např. pro pobyt v družině, kdy jde o zájmové vzdělávání podle vyhlášky o zájmovém vzdělávání (č. 74/2005 Sb.).

O době pobytu dítěte v MŠ proto podle školského zákona rozhodují pouze zákonní zástupci, ne MŠ nebo SPC. Proto je plně dostačující, pokud zákonní zástupci poskytnou MŠ informaci o obvyklé době příchodu a odchodu dítěte. Ředitelka MŠ tedy není oprávněna omezovat dobu pobytu dítěte ve školce ani s odůvodněním, že ve školce část provozní doby není jako podpora dítěte právě asistent pedagoga.

Současně pro rozsah přiznaného podpůrného opatření, tj. i pro velikost pracovního úvazku (= počet hodin) AP platí, že musí odpovídat potřebě dítěte. Pokud je tedy dítě přijato k celodennímu vzdělávání a potřebuje personální podporu po celou dobu pobytu v MŠ, pak je velikost 30 hod týdně zjevně nedostatečná. Nelze přitom vycházet z jiného kritéria než právě z potřeby konkrétního dítěte v konkrétní škole, protože ta má být podle školského zákona „nezbytná“ (§ 16 odst. 1), ne nedostatečná, nebo nadbytečná. Jiný postup je ve svém důsledku protizákonný tím, že nerespektuje striktní individuálnost každého přiznaného podpůrného opatření a skutečnou míru potřeby. 

Pokud tedy byla dcera přijata k celodennímu pobytu, není možné dobu jejího pobytu omezovat pracovní dobou AP. Ten je podpůrným opatřením pro dítě, ne pro MŠ. Pokud se MŠ domnívá, že má být podpora asistentem pedagoga vyšší, měla toto řešit s SPC dítěte. Pokud to řešila, ale neúspěšně, pak měla MŠ podat žádost o revizi (do 30 dnů od obdržení doporučení ze SPC).

V případě pracovní nepřítomnosti AP pak škola zajišťuje náhradu za nepřítomného pedagogického pracovníka buď jiným AP (už má potřebnou smlouvu), nebo jiným pracovníkem školy (v návaznosti na druh práce a kvalifikaci bude spíše potřeba uzavřít s tímto pracovníkem další pracovněprávní vztah).