V nových dvou podcastech Zapojme všechny s pracovnicemi obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni Michaelou Kučerovou a Terezou Dejmalovou si moderátorka povídá o podpoře dětí, resp. rodin se sociálním znevýhodněním. Co přesně tento pojem znamená? Jaké obtíže tyto děti, rodiny řeší? Co mají za práci dobrovolníci a na jaké překážky nejčastěji při práci s dětmi v těchto rodinách narážejí? Jakým způsobem s rodinami komunikují a jak tuto komunikaci zlepšit? A jak posilovat školní motivaci u těchto dětí? Čtěte dál, nebo si rovnou oba podcasty k tématu poslechněte :-).
Rodina se sociálním znevýhodněním – o koho jde?
Pojem rodina se sociálním znevýhodněním je poměrně široký, jak se v prvním díle podcastu dozvíte. Zahrnuje rodiny ohrožené nízkým příjmem, nezaměstnaností, nejistotou zaměstnání, rodiny, které mají problémy s bydlením (často se stěhují nebo na malém prostoru bydlí mnoho lidí najednou), ale i rodiny samoživitelek/samoživitelů s jedním příjmem. Zároveň společným rysem těchto rodin bývá nízké vzdělání rodičů (buď základní nebo nedokončené střední), kteří ve vzdělávání nevidí větší smysl, případně nejsou schopni dětem z různých důvodů poskytnout systematickou podporu.
Dětem z rodin se sociálním znevýhodněním často hrozí obtíže se zvládáním školních nároků, selhávání ve výuce, nízká motivace k učení, nízká sebedůvěra (dítěti schází kladný postoj k sobě samému, ke svým možnostem a výkonnosti), nechuť chodit do školy, nechuť zabývat se úvahami o dalším studiu a profesi, což v mnoha případech ústí ve vyhýbání se školní docházce (s vědomím rodičů i bez). Proto obecně prospěšná společnost Člověk v tísni nabízí vzdělávací služby, hlavně dlouhodobé individuální doučování v domácím prostředí, které zajišťují dobrovolníci. Dále také nabízí návaznou komunikaci a spolupráci se školou a zejména pak s třídním učitelem dítěte. Tuto službu zajišťují pracovníci podpory vzdělávání. Pro úspěšnou spolupráci je vždy důležité, aby to byli sami rodiče, kteří požádají o podporu – je třeba, aby samostatně projevili zájem. Ti se o této možnosti nejčastěji dozví od učitelů svých dětí. Bohužel se často stává, že časem spolupráce opadá a z pravidelné práce s dítětem se stává nepravidelná, která posléze skončí.
Podmínky pro učení
Aby pomoc přinášela ovoce, je třeba zajistit dítěti vhodné podmínky pro učení, ať už doma nebo jinde. Dobrovolníci docházejí obvykle za dítětem domů, a to 1x týdně na dvě hodiny, nejčastěji se soustředí na český jazyk a matematiku. Důležité je zapojit i rodiče, což není úplně jednoduché.
Služba podpory vzdělávání Člověka v tísni není primárně určená k tomu, aby těmto rodinám pomáhala s finanční situací či dalšími problémy, proškolený pracovník jim však může (a často tak činí) poradit, na koho se obrátit a jak svou situaci řešit. Jako třeba možnost kontaktovat nejbližší úřad práce či nejrůznější nadace ohledně materiální pomoci. Stejně tak se může pracovník podpory vzdělávání podílet na řešení konkrétních případů se školou – ta pak může rodičům pomoci například s obědy pro dítě zdarma nebo poskytnout finanční úlevy u mimoškolních aktivit.
Negativní faktory: časté prožívání stresu
Dospělí, kteří se potýkají s problémem sociálního znevýhodnění, mohou často a z různých důvodů prožívat vysokou míru stresu. Ten pak mohou přenášet i na děti, které navíc mohly prožít psychické trauma – odebrání dítěte z rodiny, přechod do pěstounské péče, zkušenost s násilím, zneužíváním, duševními poruchami nebo závislostmi v rodině. S čímž zase souvisí náročná komunikace v rodině. Navíc se děti často bojí do školy, kde zažívají neúspěch. Odráží se to na jejich sebevědomí a sebehodnocení. Pokud do školy docházejí, často odmítají s dospělými komunikovat nebo se na sebe naopak snaží přilákat pozornost za každou cenu, většinou nevhodným způsobem. A tak nastává zacyklený kruh, protože někteří učitelé tento strach často (nevědomky) posilují tím, že dítěti v dostatečné míře neposkytují pozitivní zpětnou vazbu a nedávají mu najevo dostatečný zájem. Přitom pro tyto děti je zcela zásadní pozitivní zpětná vazba a oceňují ze strany učitelů empatii, vstřícnost, zájem o svoji osobu. Cítí se pak kompetentnější a hlavně chtěné.
Počítačová gramotnost
Nízkou počítačovou gramotnost u rodin se sociálním znevýhodněním odhalily uplynulé školní roky spojené s epidemií covidu. Ukázalo se, že velké množství rodičů vůbec netušilo, jak funguje internet, neumí si hledat informace, nemá patřičné vybavení. Ve spojení s online výukou to byl skutečně velký problém, obzvlášť pokud většina komunikace mezi školou a rodinou probíhá například pomocí online školního systému Bakaláři, nástroje Google Classroom nebo jiných. I v tomto mohou pomoci dobrovolníci: ukázat rodičům, jak dané aplikace fungují, poradit s nainstalováním, přístupem, případně domluvit i jiný komunikační kanál. Také v případě, že dítě vychovávají prarodiče, pro které tento způsob komunikace se školou není proveditelný, je vhodné se domluvit například na pravidelných telefonátech učitele a zákonného zástupce. Vždy záleží na domluvě.
Ve druhé části dvojdílného podcastu se můžete dozvědět, jak efektivně komunikovat s žáky z rodin se sociálním znevýhodněním a jak je pozitivně motivovat. Pomoc dětem z rodin se sociálním znevýhodněním je vždy dlouhodobá záležitost. Základem je fungující komunikace, a to především mezi rodinou a školou. Jakým způsobem komunikaci a spolupráci s rodinou zlepšit? A jak posilovat školní motivaci u těchto dětí?
Poslechněte si oba díly podcastu Zapojme všechny!
https://zapojmevsechny.cz/clanek/detail/podcast-30-podpora-deti-z-rodin-se-socialnim-znevyhodnenim
| Nenechávejte si materiál jen pro sebe! |
|
|
|
