Ne vždy je pro rodiče žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zřejmé, co mohou očekávat a co se očekává od nich. Jaká jsou podpůrná opatření a jak probíhá vyšetření ve školském poradenském zařízení, se dočtete v našem článku.

Téma speciálních vzdělávacích potřeb u žáků objasňuje Mgr. Jana Ščerbová, krajská metodička projektu APIV B.

Proč se objevují speciální vzdělávací potřeby?

Důvody, proč se u žáka 1. ročníku mohou objevit vzdělávací obtíže, mohou být následující:

1. Nevyrovnané zrání centrální nervové soustavy

• Jednotlivé oblasti centrální nervové soustavy nevykazují stejný (přibližný) stupeň zralosti, např. některé děti mají průměrný (až nadprůměrný), jiné podprůměrný až hluboce podprůměrný stupeň zralosti.

• Projevuje se to například tím, že žák v oblasti počítání vykazuje velmi dobré výsledky, avšak v oblasti čtení nebo psaní má velké obtíže.

• Bývá rychle unavitelný, hůře se soustředí, pracovní tempo může být nápadně rychlé (až zbrklé), nebo naopak velmi pomalé.

2. Školní nezralost

Žák má obtíže ve většině z těchto oblastí:

1. Grafomotorika a vizuomotorická koordinace (souhra ruky a oka)

• nízká úroveň kresby, nesprávný úchop psacího náčiní, silný tlak na podložku, neuvolněné zápěstí, pomalé tempo při psaní, nízká kvalita písma a kreslení

2. Zrakové a sluchové vnímání

• záměny tvarově podobných písmen (tiskacích, psacích apod.), záměny zvukově blízkých hlásek, nerozlišování sykavek, nerozlišování měkkých/tvrdých slabik di, ti, ni, dy, ty, ny, chyby ve zvukových celcích (přehazování, vynechávání, přidávání písmen, slabik), nedodržení délek samohlásek, vynechání interpunkce

3. Vnímání prostoru a času

• orientace na vlastním těle, pojmy: nahoře, dole (např. nahoře máme hlavu, dole nohy…)

• určování vpravo, vlevo

• pojmenovávání činností obvyklých pro ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer

• pojmenovávání činností obvyklých pro části týdne nebo pro roční období

• řazení obrázků podle časové posloupnosti

4. Základní matematické představy

• řazení předmětů podle velikosti (velký, malý, nejmenší), ve srovnávání (méně, více, stejně), třídění prvků (podle barvy, velikosti, tvaru), jmenování číselné řady

5. Řeč

• obtíže ve výslovnosti, malá slovní zásoba, nízká úroveň vyjadřování

6. Pracovní nezralost

• dostatečně se nesoustředí, preferuje hraní

7.  Paměť a  koncentrace pozornosti

8. Motorika

• např. stříhání, sebeobsluha, hygiena – čištění zubů, česání, oblékání, zapínání knoflíků, zavazování tkaniček

3. Určitý deficit

• porucha koncentrace pozornosti, vada řeči, sluchu, zraku, žák s poruchou autistického spektra, se sníženým mentálním nadáním, jiná onemocnění (např. diabetes)

4. Nadání

• nadprůměrné nadání, mimořádné nadání

Škola vždy upřednostňuje potřeby žáka. Pokud třídní učitel zjistí, že má ve třídě žáka se speciální vzdělávací potřebou, je potřeba k němu zaujmout jiný přístup při vzdělávání než k ostatním žákům a zároveň s tím seznámit zákonné zástupce (jiné metody, postupy, běžné pomůcky, časová dotace apod.).

Pokud je zákonný zástupce se situací seznámen, a přesto nespolupracuje, má škola i  nadále povinnost přistupovat ke vzdělávání žáka jinak.

Jak škola realizuje jiný přístup ke vzdělávání žáka?

Třídní učitel optimalizuje vzdělávání žáka formou 1. stupně podpůrných opatření, a to buď individualizací (zvýšený individuální přístup, jiné metody, jiné pomůcky, časová dotace, v případě nadání obohacování učiva), nebo realizací plánu pedagogické podpory.

Plán pedagogické podpory je soupis podpůrných opatření 1. stupně, která bude škola při vzdělávání žáka realizovat (např. bude poskytovat časovou dotaci, využívat určité pomůcky).

Plán pedagogické podpory vypracovává škola bez zapojení školského poradenského zařízení – tzn. pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra. Vyhodnocení účinnosti plánu provádí škola nejpozději do 3 měsíců od zahájení jeho poskytování.

Škola nejpozději do 3 měsíců vzdělávání žáka vyhodnotí účinnost PLPP s jedním z těchto závěrů:

1. obtíže ustoupily, žák je schopen se vrátit do běžného vzdělávání s ostatními žáky;

2. obtíže se zmírnily, je vhodné nadále žáka vzdělávat odlišně (pokračuje v odlišném vzdělávání);

3. obtíže neustoupily, stav se nelepší, nebo se spíš zhoršuje.

Pokud dochází k prohlubování obtíží, doporučí třídní učitel zákonnému zástupci požádat o vyšetření ve školském poradenském zařízení: pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně-pedagogické centrum.

Pokud zákonný zástupce požádá o vyšetření, školské poradenské zařízení si zpravidla od školy vyžádá informace o vzdělávání žáka: metody, pomůcky a hodnocení jejich efektivity, vyhodnocení plánu pedagogické podpory, pokud byl realizován.

Když zákonný zástupce na doporučení školy opakovaně nereaguje a o vyšetření nepožádá (nesouhlasí tedy s vyšetřením ve školském poradenském zařízení), škola jedná ve prospěch žáka a obrací se s jeho speciálními vzdělávací potřebami na OSPOD.

Může dojít k situaci, že škola na rozdíl od zákonného zástupce nevidí žádné vzdělávací obtíže. V takovém případě se zákonný zástupce může samostatně (i bez doporučení školy) obrátit na školské poradenské zařízení a požádat o vyšetření žáka.

Jak probíhá vyšetření ve školském poradenském zařízení a jaká jsou možná podpůrná opatření?

Školské poradenské zařízení vyšetří žáka na základě žádosti zákonného zástupce. Zpravidla proběhne komplexní vyšetření (vyšetření psychologické a speciálně pedagogické), a pokud z něj vyplynou speciální vzdělávací potřeby žáka, vystaví pro školu a zákonného zástupce doporučení ke vzdělávání.

Toto doporučení obsahuje a upřesňuje, jak a s čím žáka vzdělávat, tedy navrhovaná podpůrná opatření a jejich stupeň.

Může se jednat o následující podpůrná opatření:

• Pomůcky:

• textilní písmena

• dyslektické okénko

• čtenářské tabulky

• různá cvičení pro dyslektiky

• interaktivní učebnice českého jazyka

• počítačové programy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

• tablet, notebook;

• Metody:

• časová dotace (navýšení času na vypracování úkolu při samostatné práci s textem čteným nebo psaným)

• hodnocení žáka (formativní, sumativní, slovní);

• Personální podpora žáka:

• asistent pedagoga

• další pedagogický pracovník

• tlumočník znakového jazyka;

• Individuální vzdělávací plán:

• jedná se o smlouvu o vzdělávání žáka, která je sjednaná mezi školou a zákonným zástupcem;

• podpůrná opatření v individuálním vzdělávacím plánu jsou přiznána rozhodnutím školského poradenského zařízení;

• plán obsahuje podpůrná opatření od 2. stupně, úpravu obsahu a rozvržení vzdělávání, metody a formy výuky;

• plán vypracovává škola ve spolupráci se zákonným zástupcem, a to na základě doporučení již zmíněného školského poradenského zařízení;

• způsob hodnocení plánu vychází ze školního vzdělávacího programu školy;

• vyhodnocení účinnosti probíhá na škole minimálně 1x ve spolupráci se školským poradenským zařízením;

• Změny v organizaci vzdělávání:

• zařazení do hodin předmětu speciálně pedagogické péče – reedukace specifických poruch učení, logopedické péče, rozvoj sluchového a zrakového vnímání – nebo také do hodin pedagogické intervence (posílení vzdělávání v předmětu, kde má žák obtíže);

• Změny v obsahu vzdělávání:

• hodiny českého jazyka pro žáka s odlišným mateřským jazykem.

Tato podpůrná opatření jsou pak na základě doporučení školského poradenského zařízení realizována zdarma na škole, a to po předchozí metodické konzultaci a se souhlasem zákonného zástupce.