Do naší poradny na interaktivním webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé otázky využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také vám a dalším kolegům pedagogům :-).
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jak hodnotit žáka s lehkým mentálním postižením (LMP) vzdělávaného na základní škole. Má upravené výstupy, pokud je tedy zvládne, může být hodnocen výborně? V rámci výkonů třídy však neodpovídá. Jak se to řeší, pokud žák přestupuje do jiné školy? Stále bude velmi zaostávat za ostatními dětmi... Děkuji za radu!
Foto zdroj: Freepik.com
Odpověď: Dobrý den,
při vzdělávání žáka s LMP je třeba důsledně vycházet především z „Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole“. V něm by měla být i relevantní doporučení k hodnocení žáka, čímž by se škola měla řídit. Tato doporučení jsou součástí přiznaných podpůrných opatření při vzdělávání a je nutné respektovat právo žáka se speciálními vzdělávacími potřebami na jejich uplatňování.
Pedagogové mají právo vše konzultovat s odborníky ze školského poradenského zařízení, kdykoliv potřebují. Je také důležité průběžně vyhodnocovat účinnost nastavených podpůrných opatření a realizovat pedagogickou diagnostiku. Aby byl vhodně podpořen vzdělávací potenciál žáka s LMP, je důležité, aby nebyl přetěžován a deprivován neúměrně vysokými nároky.
Vzhledem k tomu, že v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP ZV) jsou uvedeny minimální výstupy vždy za jednotlivá období, ne za jednotlivé ročníky, je nutné volit formu konkretizace toho, co má žák za daný ročník zvládnout s tím, že k minimálním výstupům přihlížíte a už dopředu si rozvrhnete příslušné výstupy tak, aby na konci 1. období žák očekávané minimální výstupy zvládnul; tomu přizpůsobíte vzdělávací obsah (učivo) v jednotlivých předmětech. Za zvládnutý vzdělávací obsah jej pak budete hodnotit v souladu právě s doporučenými postupy ŠPZ. Je tedy pochopitelné, že žáka s LMP nemůžete hodnotit a srovnávat s tím, jakých výstupů dosahují ostatní žáci bez LMP v tomtéž ročníku. Je však potřeba vysvětlit ostatním spolužákům souvislosti. Metodickou podporu v této oblasti by měli pedagogům školy poskytovat pracovníci školního poradenského pracoviště, tedy výchovný poradce, školní metodik prevence, popřípadě školní psycholog či školní speciální pedagog.
To, že žák s LMP „zaostává“ za ostatními spolužáky, vychází z podstaty jeho mentálního postižení, nemůže tedy dosahovat stejných výstupů. Je to podobné, jako bychom např. požadovali po žákovi s tělesným postižením, aby plnil stejné požadavky ve vyučovacím předmětu tělesná výchova a dalších předmětech, v nichž je z důvodu svého postižení, jakkoliv omezen (jako další by se daly uvádět příklady pro žáky se zrakovým nebo sluchovým postižením apod.).
Přestup žáka do jiné školy se řídí § 49 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; v souladu s tímto ustanovením rozhoduje na základě žádosti zákonných zástupců nezletilého žáka o přestupu ředitel školy, do které se žák hlásí. Pokud ředitel školy rozhodne, že o žádosti o přestup vyhoví, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu ředitele školy, z níž žák přestupuje. Ředitel školy, z níž žák přestupuje, zašle do pěti pracovních dní poté, co se dozvěděl o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. Dle § 28 školského zákona odst. 2 školského zákona obsahuje školní matrika následující údaje:
(2) Školní matrika školy podle povahy její činnosti obsahuje tyto údaje o dítěti, žákovi nebo studentovi:
a) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, nebylo-li rodné číslo dítěti, žákovi nebo studentovi přiděleno, dále státní občanství, místo narození a místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince nebo místo pobytu v zahraničí, nepobývá-li dítě, žák nebo student na území České republiky,
b) údaje o předchozím vzdělávání, včetně dosaženého stupně vzdělání,
c) obor, formu a délku vzdělávání, jde-li o střední a vyšší odbornou školu,
d) datum zahájení vzdělávání ve škole,
e) údaje o průběhu a výsledcích vzdělávání ve škole, vyučovací jazyk,
f) údaje o znevýhodnění dítěte, žáka nebo studenta uvedeném v § 16, údaje o mimořádném nadání, údaje o podpůrných opatřeních poskytovaných dítěti, žákovi nebo studentovi školou v souladu s § 16, a o závěrech vyšetření uvedených v doporučení školského poradenského zařízení,
g) údaje o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a o zdravotních obtížích, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
V zájmu žáka a zákonných zástupců nezletilého žáka se doporučuje informace o speciálních vzdělávacích potřebách žáka škole rozhodně nezatajovat. Pokud škola nemá relevantní informace o SVP žáka, nemůže pak žákovi poskytovat v dostatečné míře stanovená podpůrná opatření při jeho vzdělávání. Je běžný postup, že škola, do níž žák přestoupil, v případě, že zjistí, že se jedná o žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními a nemá k dispozici příslušnou dokumentaci ze ŠPZ, postupuje tak, že kontaktuje příslušné školské poradenské zařízení, a to prostřednictvím datové schránky škole zasílá škole již zmiňované „Doporučení školského poradenského zařízení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole“.
Děkujeme, že využíváte naši poradnu.
Na dotaz odpovídala Mgr. Zonna Bařinková, expert specialista projektu APIV B.
| Nenechávejte si materiál jen pro sebe! |
|
|
