Jak dnes učit offline žáky nebo s žáky omezeným přístupem k telefonu a internetu? – díl druhý

Aktualita

Týden po prvním webináři orientovaném na offline žáky s Michaelou Kučerovou a Tomášem Machalíkem proběhl 2. dubna díl druhý. 

Díl první: Offline žáci aneb jak pomoci s výukou dětem, které nemají připojení k internetu vůbec nebo jen omezeně

Druhý díl si můžete pustit zde:

Krátce shrneme, jak se situace a zvládání úkolů posunulo a jaká nová doporučení pro pedagogy dětí ze znevýhodněných rodin z toho vyplynula.

Nejen na základě našeho předchozího webináře hodně učitelů a škol

  • zreflektovalo svou výuku na dálku a zjednodušilo ji, resp. zadání úkolů;
  • zapracovalo na rozložení úkolů v rámci týdne;
  • určili priority a zredukovali učivo (bohužel ne všude); 
  • posun nastal i v technice, zajištění počítačů do rodin – skrze dary, dobrovolnické aktivity a neziskové organizace →  S tím přišlo zjištění, že se nejedná jen o zařízení, důležité je počítače zapojit, zprovoznit internet, stáhnout relevantní programy apod., což často bez ochranných pomůcek nelze zařídit.

Učitelé musí také zohlednit vícečetné rodiny, jsou případy, kdy matka tří dětí na jedné škole v různých třídách a s jedním telefonem v rodině dostává různá zadání pro jednotlivé děti, často i ve stejnou dobu, protože jsou jejich učitelé online… Učitel se v takovém případě může domluvit s kolegy, rozfázovat vysílání, pomoci zajistit techniku (i třeba jen na vypůjčení…), využívat již zavedené nástroje, na které jsou rodiče nebo děti zvyklí.

Co se osvědčilo?

  • plnění úkolů a doučování po telefonu – nejlépe pomocí dobrovolníků (pokládat návodné dotazy, navést na řešení, pomoci s řešením);
  • pokud dítě nemůže odesílat úkoly elektronicky, založit portfolio offline úkolů, se kterým se po návratu do školy bude pracovat;
  • tisknout zadání úkolů a nosit je do rodin či azylových domů a vybírat od dětí zpět úkoly – s tím mohou opět pomoci dobrovolníci (s ochrannými pomůckami), ti mohou navíc vypracované úkoly skenovat a přímo zasílat učiteli.

Dobrovolníci 

V současné chvíli panuje ideální stav – dobrovolníků se hlásí více, než je zapojených rodin. Níže jsou uvedeny odkazy na skupiny, kde lze dobrovolníky oslovit. Michaela z organizace Člověk v tísni také doporučuje poptat studenty z blízké střední či vysoké školy. Spolupráce dobrovolníka s rodinou by měla být nastavena za přítomnosti rodiče dítěte, je potřeba domluvit potřeby a pravidla pro fungování. Pro obě strany – rodiny i pedagogy – jsou dobrovolníci vítanou pomocí, samozřejmě na základě předem domluvených pravidel spolupráce.

Závěrem

Vypadá to, že současná situace pomáhá mnoha učitelům lépe vnímat a pochopit, v jakých podmínkách vlastně děti ze znevýhodněných rodin opravdu žijí (ať už se to týká toho, že rodiče neumí dětem pomoci nebo nemají technické zázemí, internet atd.) a mohou to pak zohlednit i při běžné výuce. 

Zde přidáváme i několik odkazů na dobrovolnické skupiny. Každá funguje trochu jinak, ale vše je vždy popsáno v úvodu na jejich stránkách: