Nejvíce nás v praxi posunuje mentoring a koučink, říkají pedagogové. Jaké další možnosti dalšího vzdělávání mohou zapojené školy v rámci projektu APIV B získat? A jak fungovala podpora v době pandemie Covid-19? Podívejme se na to, jak se vnímání společného vzdělávání a práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami posunulo.
Z pravidelných evaluací projektu Národního pedagogického institutu s názvem Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi (APIV B) vyplývá, že největší praktický přínos pro práci učitelů a ředitelů škol mají individuální setkání s mentory a kouči. S kurzy dalšího vzdělávání je spokojena většina pedagogů a více než polovina z nich již využívá nově získané poznatky v praxi. Nejvíce školy poptávají témata týkající se komunikace mezi rodinou a školou, syndromu vyhoření nebo podmínek pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.
Projekt Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi a podpora zapojených škol
V projektu APIV B, který začal na jaře roku 2017, je dlouhodobě zapojeno 355 škol z celé České republiky. Více než polovina z nich může kromě kurzů dalšího vzdělávání (DVPP) využívat individuální podporu ze strany speciálně vyškolených koučů a mentorů a dále služby expertů (například dětských psychologů, speciálních pedagogů, logopedů apod.). Minulý rok začala navíc realizace stáží.
Ve školním roce 2019/2020 proběhlo v zapojených školách celkem 644 kurzů DVPP zaměřených na pedagogy a 124 kurzů pro vedení škol. Těchto akcí se zúčastnilo 5 563 unikátních osob, někteří opakovaně, tj. celkem 10 647 účastí. Více než polovina kurzů proběhla v základních školách, které tvoří páteř krajské sítě zapojených škol.
Jakou formou jsou dopady vzdělávání i individuální podpory hodnoceny, popisuje týmová manažerka aktivity Evaluace Ivana Musilová: „Vzhledem k vysokému počtu akcí i účastníků zapojených v projektu je nutné, aby evaluace probíhala kontinuálně. Pedagogové hodnotí přínos a kvalitu vzdělávání pomocí evaluačních dotazníků, které obdrží operativně hned po ukončení vzdělávání. Dále se jich pak s časovým odstupem ptáme i na využití získaných poznatků nebo dovedností ve školní praxi. Tady využíváme podobu tzv. pedagogických portfolií, s nimiž mohou učitelé dál sami pracovat. My tyto zpětné vazby pravidelně vyhodnocujeme a už nyní vidíme, že konkrétní přínosy projektu jsou pro učitele i školy jako celek významné.“
Výsledky kvantitativních šetření projektu dokreslují i výsledky kvalitativního šetření. „To probíhalo v říjnu 2020 formou 42 řízených hloubkových rozhovorů. Učitelé i ředitelé škol spatřují přínos podpory ve zvýšení informovanosti, která v době před projektem, tedy před rokem 2017, nebyla ideální. Shodují se také v tom, že zapojení v projektu pomohlo na škole změnit pohled na společné vzdělávání, podpořit spolupráci učitelů a zlepšit komunikaci s rodiči. Předáním technik a návodů práce s různými typy SVP učitelé získali větší jistotu v práci s heterogenní třídou. Převážná většina dotázaných hodnotí posuny v poskytování kvalitního společného vzdělávání od doby jeho zavedení do škol jako pozitivní“, doplňuje Ivana Musilová.
Více se dozvíte ve shrnujícím spotu, kde Ivana Musilová uvádí, co vše zahrnuje evaluace, kdy a jakými nástroji. I co lze na základě šetření zjistit:
Školy už dnes vědí, kam se mohou obrátit pro radu nebo pomoc
Na výrazném zlepšení vnímání i využití společného vzdělávání ve školách se od jejího zavedení shodli všichni vedoucí pracovníci. Respondent z vedení jedné ze zapojených ZŠ hodnotí posun v realizaci společného vzdělávání za poslední 4 roky: „Pedagogové jsou si jistější v postupech práce s dětmi (se speciálními vzdělávacími potřebami ) a ve spolupráci s rodiči. Mají více zdrojů informací, více odborníků k dispozici“. Další respondent z vedení jiné zapojené ZŠ to vnímá obdobně: „Pedagogové mají informovanost na slušné úrovni, díky práci výchovného poradce, metodiků prevence, ale i vedení školy. Pomáhá také zapojení do projektu a další vzdělávací aktivity.“
Tento názor sdílí také drtivá většina učitelů (více než tři čtvrtiny). Učitelé i vedení škol se cítí být výrazně informovanější a připravenější ve všech oblastech společného vzdělávání. Pedagogové získali jistotu v postupech vzdělávání dětí s SVP i v komunikaci s jejich rodiči. Pokud dnes učitelé nebo vedení škol řeší nějaký problém v oblasti společného vzdělávání, vědí, kam se mohou obrátit o radu nebo o pomoc.
Jakou měrou k této situaci přispěly jednotlivé typy vzdělávací podpory, vidíme jasně z kvantitativních dat za období 1. 4. 2017 až 11. 9. 2020.
Přínos kurzů DVPP a reakce na pandemii Covid-19
Z výsledků průběžného hodnocení kurzů DVPP pomocí evaluačních dotazníků a z následné analýzy pedagogických portfólií vyplývá, že většina (74 % pedagogů) je hodnotí kladně, tedy jako přínosné pro svoji práci. Získané znalosti a dovednosti využilo v praxi už 64 % z nich. To ilustruje například zpětná vazba od nejmenovaného pedagoga z jedné ze zapojených ZŠ:
„Nejvíce se mi daří aplikovat poznatky získané na DVPP zaměřeném na práci s heterogenní třídou. Začala jsem používat individualizaci ve výuce, vzala jsem si náměty pro třídění práce, diferenciaci náročnosti úkolů pro žáky, postupně vše začleňuji do výuky. Syndrom vyhoření byl také super, začínám některá ta doporučení využívat pro ochranu sebe sama.“
V rámci DVPP byly ve školním roce 2019/2020 jako nová forma výuky zavedeny webináře, které jsou organizovány na základě požadavku konkrétní školy nebo otevřenou formou. S jejich realizací začal projekt ještě před vypuknutím pandemie Covid-19, ale vzhledem k nedostupnosti prezenčního dalšího vzdělávání v době nouzového stavu začaly být školami stále častěji využívány. Témata webinářů jsou téměř shodná s tématy prezenční formy DVPP a byly do nabídky projektu zařazovány postupně podle plánu příprav.
Zmíněné kvalitativní šetření realizované na počátku druhé vlny pandemie však ukázalo, že pedagogové preferují prezenční formy dalšího vzdělávání před distančními a oceňují osobní kontakt s lektorem a s týmem jako přidanou hodnotu dalšího vzdělávání. Jak průběh dalšího vzdělávání ovlivnila pandemie Covid-19, popisuje manažer krajských center podpory Zdeněk Krásný: „I v době distanční formy výuky většina škol v krajské síti čerpá naše služby poměrně intenzivně a na základě evaluací vidíme, že jsou s nimi většinově spokojen – i když hodnocení online výuky oproti té prezenční je o něco horší. Spousta učitelů si chválí, že vzděláváme i v této nelehké době a nabízíme programy, které se netýkají přímo inkluze, ale v současných podmínkách jsou velmi aktuální, jako např. Syndrom vyhoření, Emoční sebeobrana, Komunikace rodina a škola.“
Co všechno nejen zapojeným školám projekt APIV B nabízí, vám prozradá Zdeněk Krásný v krátkém spotu:
Nově nabyté znalosti v praxi uplatnilo 77 % ředitelů škol. Obecně benefituje vedení škol z individuální podpory i dalšího vzdělávání o něco více. Svoji roli v tomto případě hraje i fakt, že zatímco část pedagogů jde na školení „povinně“, ředitelé mají možnost volit si vzdělávání sami.
Koučink, mentoring a expertní služby
Z evaluačních dotazníků dále vyplývá, že téměř všichni pedagogové včetně vedení škol velmi oceňují přínosy individuální podpory – mentoringu, koučinku a expertních služeb. Koučink pomáhá rozvíjet potenciál vedoucích pracovníků, učí je lépe plánovat či hospodařit s časem i se vyrovnat s dílčími neúspěchy. Z těch, kteří koučinkem prochází či už prošlo, využilo nově nabyté zkušenosti v praxi 87 % a celkem 92 % respondentů považuje tento typ podpory za přínosný. Renata Kurzveilová, ředitelka ZŠ a MŠ Všetaty, popisuje, v čem jí koučink pomáhá: „Díky koučinku jsem se naučila nad určitými věcmi jinak přemýšlet, především se to týká komunikace s ostatními pedagogy, s rodiči, ale i s lidmi v mém okolí, i ve věcech a záležitostech, které nesouvisí se zaměstnáním. Kouč vás vede k přemýšlení nad tím, co říkáte a děláte a sami potom hledáte cestu k řešení.“
Miroslav Bocan, manažer vzdělávacích služeb pro školy výstupy potvrzuje: „I přes opatření zavedená kvůli pandemii Covid-19 roste o koučovací služby zájem. Je to dáno jak postupnou ztrátou nedůvěry k této formě podpory, tak i možností ji realizovat pouze za účasti dvou osob, případně jednoduše online.“
Jaká témata projekt APIV B v rámci dalšího vzdělávání nabízí a jaké další služby slouží jako podpora školám prozrazuje Miroslav Bocan:
Vybraní učitelé absolvují setkání s mentory, kteří je dokáží podpořit a zkušeně provést problémovými situacemi nebo posílit jejich motivaci k další práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Celkem 86 % pedagogů tyto zkušenosti ve své praxi zúročí.
„Jsem rád, že naší mentorkou je člověk empatický, erudovaný a s dlouholetou praxí ve vedení školy. Mentorka hledá východiska, motivuje, nabízí nenásilně řešení. Občas je nutné se s někým poradit, nechat nahlédnout do života školy z vnějšku a inspirovat se objektivním názorem, zkušeností,“ hodnotí mentoring svých pedagogů Jiří Vymětal, ředitel ZŠ a MŠ Svatoplukova v Olomouci.
Školy využívají také služby expertů (speciálních pedagogů, dětských psychologů nebo například logopedů) a jako přínosné je hodnotí 82 % pedagogů těchto škol. Experty vybírají podle svých individuálních potřeb. V rámci projektu jsou pak tito odborníci placeni za hodiny konzultací, které v dané škole poskytují.
Stáže mezi školami
Ve školním roce 2019/2020 si vybrané mateřské školy vyzkoušely stáže. Nabídka služeb projektu se poté rozšířila na celou oblast mateřských a základních škol. Podstatou stáží je výměna zkušeností a dobré praxe z oblasti společného vzdělávání, přičemž jejich podmínkou je předání zkušeností z přímé práce s dětmi a žáky. Kvůli opatřením souvisejícím s pandemií Covid-19 musela být realizace dalších stáží dočasně zastavena. 90 % účastníků hodnotilo tento typ výměny zkušeností jako prospěšný pro svou další práci.
Další vzdělávání musí být správně zacílené a praktické
„Z evaluací vyplývá smysluplnost a efektivita rozvojových aktivit na školách. Podmínkou je nicméně jejich správné zacílení. Musí odpovídat skutečným potřebám škol i jednotlivých učitelů“, shrnuje předpoklady úspěšně nastaveného dalšího vzdělávání pedagogů Vladislav Günter, zástupce manažera projektu APIV B. Závěrem dodává: „Je jasně vidět, že učitelé oceňují zejména praktické příklady, konkrétní dovednosti, zkušenosti, jejich předávání a výměnu. Zejména tedy věci, které mohou ihned a účinně využít jak ve své vlastní učitelské praxi, tak v práci a jejím nastavení v rámci pedagogického sboru i osobně.“
Dobrá praxe a poradenství online
Pedagogové i vedení škol velmi oceňují také interaktivní aplikaci společného vzdělávání Zapojmevsechny.cz. Formou krátkých metodických videí, podcastů a článků s praktickými příklady zde mohou snadno nasát osvědčené metody zkušených pedagogů a dalších odborníků na výchovu a vzdělávání. Z aplikace si mohou stáhnout různé aktivity pro práci s dětmi, umožňuje jim vytvořit si vlastní dokumenty podle uvedených vzorů. Funguje zde i poradna, kde bezplatně poskytují poradenství zkušení odborníci. V mapě expertních služeb si mohou rychle vyhledat nejbližší školské poradenské zařízení nebo jiné odborníky a instituce, které se věnují speciálním vzdělávacím potřebám dětí a dalšímu vzdělávání.
Zdroje:
Vzdělávací aktivity a další podpora cílových skupin v projektu APIV B. Evaluační zpráva za školní rok 2019/2020 (interní)
Kvalitativní šetření zapojených škol APIV B, říjen - listopad 2020
Pozn. Od května 2019 je celkem v nabídce projektu APIV B plný původně plánovaný počet 29 vzdělávacích programů / témat. Všechny programy se dělí podle typu školských zařízení, pro které jsou určeny (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, ZUŠ, SVČ), a dle cílových skupin (učitelé MŠ, ZŠ, ZUŠ SŠ, VOŠ, pedagogové volného času a vedoucí pedagogičtí pracovníci – management škol).
| Nenechávejte si materiál jen pro sebe! |
|
|
