Inkluzivní vzdělávání vychází z požadavku přizpůsobení edukačního prostředí žákům. V takovém prostředí lze pracovat s heterogenní skupinou žáků a akceptovat tak různorodost pohlaví, etnicity, kultury, jazyka, sociálního prostředí, popř. věku; lze také pracovat s různou úrovní předpokladů včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či mimořádným nadáním. Inkluzivní vzdělávání dává možnost vytvoření „školy pro všechny“.


 

Důležité je také vymezení pojmů inkluze versus integrace. Zatímco proces integrace charakterizuje především pomoc jednotlivci v začlenění do třídy a přizpůsobení se třídě, inkluze znamená vytvoření diferencovaných podmínek různým dětem tak, že všechny – ač se svými schopnostmi mohou lišit – získají prostředí, které je optimálně rozvíjí a přitom mohou pracovat ve společné, výkonově heterogenní sociální skupině.

Zároveň je potřeba chápat, že pro žáky s handicapem je zásadní volba vhodného oboru, který odpovídá jejich osobním možnostem i omezením. Důležité je tedy racionální pochopení reálných hranic inkluze tak, aby byla skutečně přínosem pro všechny, neboť stanovení nereálných studijních cílů nepovede, ani při maximálním využití odpovídajících podpůrných opatření, k jejich naplnění a v konečném důsledku povede naopak ke ztížení pracovního, a pravděpodobně i společenského, uplatnění handicapovaného žáka v budoucnu.


Mezi hlavní výzvy této oblasti intervence patří nepochybně naplnění základních znaků inkluzivního vzdělávání:

  • ke vzdělávání mají přístup všichni bez rozdílu,
  • vzdělávání je snadno a bezpečně fyzicky přístupné,
  • vzdělávání si mohou dovolit všichni, je ekonomicky dostupné,
  • vzdělávání je poskytováno v odpovídající kvalitě, reaguje na potřeby měnící se společnosti, včetně odborného náhledu na potřeby zdravotně postižených i komunit z odlišného kulturního a sociálního prostředí.

Intervence směřující k podpoře inkluze obsahují nespočet akcí směrem k vedení školy, pedagogům, práci s kurikulem i odbornou podporu. Obecně lze říci, že je důležité, aby vedení školy zavádělo, respektive podporovalo inkluzivní principy ve vzdělávání, stejně tak by pedagogové měli umět efektivně využívat všech dostupných nástrojů, které mají pro práci v oblasti inkluze k dispozici. To samozřejmě také souvisí s možnostmi práce s kurikulem směřující k podpoře žáků s podpůrnými opatřeními ve vzdělávání a také s odbornou podporou, kterou zde zajišťují zejména školská poradenská zařízení a pracoviště.


Více na: http://www.nuv.cz/p-kap/podpora-inkluze