NPI ČR | Inkluze v praxi - Otázky a odpovědi: Obtížná adaptace u žáka z Ukrajiny v 1. třídě základní školy

Zveřejněno: 5. říjen 2022

Do naší poradny na interaktivním webu Zapojmevšechny.cz přichází dotazy od rodičů i pedagogů. Některé otázky využíváme a odpovědi na ně zveřejňujeme v sekci Otázky a odpovědi, protože by se mohly hodit také dalším rodičům a kolegům pedagogům :-).

Dotaz:

Dobrý den,

Máme v 1. třídě chlapečka z Ukrajiny, který se ani málo nesnaží. Na překlady zadání v ukrajinštině (etaktik.cz) reaguje „něchaču“. Stejně tak na aplikaci v mobilu. Po 3 týdnech pochopil 3 slova: tužka, pastelka, aktovka. Občas Voloďa ostatním dětem i ubližuje, začínají se ho stranit. Také paní ředitelka (speciální pedagožka) si ho vzala individuálně a byla zklamaná z jeho přístupu. Můžete mi, prosím, poradit, jak postupovat?

Navíc máme ve třídě autistického chlapce, se kterým to není jednoduché. Ostatní děti jsou zatím natěšené a nadšené z „učení“. Opravdu si nevím rady, a to učím přes 30 let, toto se mi ještě nikdy nestalo.

1. odpověď:

Na dotaz odpovídá Marta Kozdas, lektorka, koučka a speciální pedagožka.

Dobrý den,

k popsanému případu mám několik poznámek. Nejdříve mě napadá, že je potřeba zaměřit se na diagnostiku dítěte. Zda je jeho stav zapříčiněn třeba traumatickým zážitkem při opouštění domova a následnou adaptací na nové prostředí, nezralostí pro nástup k povinné školní docházce či jinými obtížemi, handicapy. V té souvislosti je možné se obrátit např. na brněnskou pedagogickou fakultu, která může pomoci zprostředkovat odbornou péči:

https://is.muni.cz/do/ped/kat/specped/ruzne/LetakUAKSIP.pdf.

Ve spolupráci s rodiči by také bylo dobré dozvědět se více o předchozím vzdělávání dítěte na Ukrajině, zda vůbec k němu institucionálně docházelo, s jakou efektivitou, zda bylo dítě v péči odborníků (lékařů, psychologů, speciálních pedagogů).

Taktéž mě napadá zamyslet se nad mateřským jazykem dítěte. Chlapec reaguje „něchaču“, což není ukrajinsky, ale rusky. Užívání ukrajinštiny u rusky hovořícího malého dítěte může představovat bariéru. Z mých aktuálních zkušeností s ukrajinskými dětmi není vždy zcela vhodné používat překladač. Děti mi říkají, že překladač často uvedené sdělení přeloží jinak, zkresleně. Osvědčilo se mi, především v počátcích adaptace u ukrajinsky hovořících dětí, využít rusky hovořícího pracovníka školy – např. je možné využít základů ruštiny u starších učitelů. Může se vyskytnout uvedená bariéra ukrajinština vs. ruština, ale většinou ukrajinsky hovořící děti na ruštinu reagovaly dobře, akorát odpovídaly ukrajinsky, nikoliv rusky.

Dále je možné přemýšlet nad možností zřízení funkce asistenta pedagoga pro ukrajinské žáky. MŠMT vyhlásilo dotační program na tyto pozice, je však nutné splnit podmínky, které spočívají v určitém počtu Ukrajinců ve třídě. Více informací najdete například v tomto textu:

https://www.asistentpedagoga.cz/aktuality/zobrazit/jak-vyuzit-nove-zrizenou-pozici-ukrajinskeho-asistenta-pedagoga

V případě, že dítě dlouhodobě po nástupu do 1. ročníku selhává z důvodu nedostatečné znalosti jazyka, je možné využít dodatečného odkladu. Ačkoliv tento akt osobně nevidím jako vhodný, je vždy lépe důkladně posoudit zralost a připravenost dítěte k nástupu do školy než řešit na podzim dodatečný odklad, ale v tomto případě by mohl být na zvážení vzhledem k zájmu daného dítěte.

2. odpověď:

Na dotaz odpovídá Mgr. Irena Balaban Cakirpaloglu, Ph.D., krajská metodička projektu APIV B.

Dobrý den,

v 1. třídě ZŠ bych doporučila na dítě s odlišným mateřským jazykem netlačit s mluveným projevem, jelikož se právě tam děti mnohdy poprvé setkávají (navíc v nové zemi) s institucí jako takovou. Potkávají učitele, jiné děti a jiná pravidla a zvyklosti než doma. Obzvláště je důležité, aby učitelé respektovali tzv. „tiché období“, kdy se děti vůbec nechtějí verbálně projevovat. Jakýkoli nátlak k mluvení může vést k tomu, že se děti uzavřou do sebe, nebo dokonce přestanou komunikovat. Znám dost případů, kdy se na dítě zbytečně spěchalo, a pak se u něj například rozvinul selektivní mutismus. Dítě má nárok nemluvit. Období „ticha“ je také spojeno se samotnou adaptací na školu, což u každého dítěte trvá různě dlouho. Dítě samo vycítí, kdy je správná doba, aby se rozmluvilo. Samozřejmě také záleží na povaze, jestli je extrovertní, nebo spíše uzavřenější, stydlivější, introvertní.

Nabízím následující tipy:

Práce v menších skupinkách a dvojicích, zařazení her a aktivity, které žák zvládne plnit

V danou chvíli je na místě žákovi nabízet takové aktivity, které zvládne i bez používání druhého jazyka a zároveň pomáhají nenásilně budovat slovní zásobu, jako jsou: omalovánky, vystřihovánky, vybarvování, práce s obrázkovou encyklopedií, hledání písmen, spojování písmen apod.

Dále bych doporučila postupně zařazovat skupinové aktivity v menších skupinkách – třeba ve dvojici nebo v trojici (například stavba věže z papíru apod). Dítě se tak bude méně bát se nějakým způsobem projevit. Je dobré postupně do skupinových aktivit zahrnovat říkanky a písničky. Jakoukoliv snahu žáka je vhodné ocenit, jednak slovně, jednak třeba i razítkem, bonbónem, nechat dítě zalít květiny, smazat tabuli apod. Vhodné jsou jakékoliv pohybové aktivity, jednoduché hry, které dítě zvládne i bez aktivního používání druhého jazyka.

U školních dětí se obvykle používají jako odměny sladkosti, hvězdičky, smajlíky, samolepky, razítka, známky, vyvěšení výsledků nejlepších dětí, účast na soutěži nebo výletě. Odměna by každopádně měla být vždy doprovázena i zpětnou vazbou, slovním komentářem, zájmem dospělého.

Je dobré soustředit se na začátku zejména na budování slovní zásoby, a to pomocí vizuálních pomůcek

U žáka s OMJ na ZŠ je třeba omezovat výuku a učivo jen na to podstatné, na základní slovní zásobu, která se opakuje. Je možné využít obrázkové komunikační kartičky, například i ty určené pro děti s poruchami autistického spektra.

Komunikační karty PAS - Pomůcky - SEVT.cz

Komunikační kartičky | Inkluzivní škola (inkluzivniskola.cz)

U žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka je potřeba, aby skrze vizualizaci porozuměli obsahu učiva a zároveň si podle toho i rozvíjeli slovní zásobu. Je potřeba, aby učitelé obsah učiva co nejvíce graficky vizualizovali pomocí obrázků, grafů a tabulek.

Ve výuce jazyka je opravdu potřeba veškerý sdělovaný obsah názorně zprostředkovat, aby mu žák správně porozuměl. V rámci jazykové výuky se dá tato zásada dále rozdělit na auditivní, vizuální nebo grafomotorickou. Například vizuální názornost můžeme uplatnit při učení jednotlivých slov nebo jednoduchých slovních spojení, kdy žák vnímá obrázek spojený se slovem, nebo také grafickou podobu slov a pravopis jazyka. Obzvláště u mladších žáků by vizualizace měla být důsledně uplatňovaná pomocí obrázků, vystřihovánek atd., u starších žáků je možné využít různé online vzdělávací aplikace. Zvuková neboli auditivní názornost pomáhá přesně slyšet zvukovou podobu slova nebo vět a vnímat intonaci. Na základě toho se učí správně artikulovat a vyslovovat. Grafomotorická názornost se uplatňuje zejména při písemném projevu, kdy si žák na základě opisu nebo diktátu písemně fixuje podobu jednotlivých jazykových jevů, a tak si jednotlivé tvary slov rychleji zapamatuje. Je potřeba, aby pedagogové dbali na to, aby se žáci už od počátku souběžně s rozvojem komunikace zároveň soustředili i na písemnou formu jazyka.

Další zásadou je zjednodušování sdělovaného obsahu. Konkrétně zjednodušovat věty, používat jednoduché větné stavby. Je to vhodné například při studiu nové látky, nového textu. Pro žáka s malou znalostí českého jazyka bude jistě užitečné, pokud se obsah nové látky zjednoduší, aby byl schopen pochopit jeho podstatu. Sice je to pro pedagoga práce navíc, když dodatečně tvoří materiál pro žáka, jeho snaha se mu ale mnohonásobně vrátí v budoucnu.

Doporučila bych také při mluvení přímo na dítě používání správných tvarů slov, bez zdrobnělin, s častějším opakováním jednoho slova. Vždy je pro konkrétní věc dobré používat stejné slovo, vyvarovat se synonym. Pokud se dítě snaží mluvit, neopravovat, neříkat „takhle je to špatně, říká se to tak“, radši ho nechat mluvit a zopakovat správně, aby si nezafixovalo špatný způsob výslovnosti.

Podpora silných stránek žáka

Dále je vhodné zjistit, v čem jsou tito žáci dobří, co je baví a jaké jsou jejich silné stránky. Žák, který neumí česky, se velmi často cítí méněcenně, protože najednou kvůli jazykové bariéře nemůže uplatnit své kompetence. Může mít proto pocit, že nepatří do kolektivu, že to nezvládá. Je tedy dobré žákům poskytnout takové možnosti, aby se cítili úspěšní. Může se jednat o volnočasové aktivity, kde není potřeba moc používat český jazyk, ať už je to výtvarka, keramika, nebo nějaký sport. Pokud jsou ale tito žáci dlouhodobě izolovaní, může snadno dojít k tomu, že se stanou oběťmi šikany nebo budou různými způsoby ostrakizováni.

Jak na nechuť do práce?

Žák může stále ještě prožívat pro něj náročné adaptační období a i kulturní šok, raději by se vrátil domů (více např. zde: VIDEO: Žák s odlišným mateřským jazykem (OMJ) ve třídě | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)), a je možné, že slovem „něchaču“ může takto zkoušet reagovat ještě několik měsíců.

Je vhodné žákovi nabízet činnosti, které dokáže zvládnout (bude v nich úspěšný), dát mu například na výběr ze dvou činností, například z omalovánek a vystřihovánek, kresleného bludiště apod. Umožnit tedy žákovi projevovat tímto způsobem nějakou samostatnost a vlastní iniciativu. Pokud odmítá pracovat, nechat jej pozorovat ostatní a průběžně mu znovu nabízet aktivity. Ocenit jakoukoli jeho aktivitu, pokrok, snahu.

Pokud je ve třídě jiné dítě s OMJ mluvící rusky nebo ukrajinsky, zkusit jej dát do dvojice s tímto žákem. Případně, pokud jsou ve škole jiné děti z Ukrajiny, chlapci by mohl pomoct kontakt s těmito dětmi (i staršími). Je možné zřídit funkci staršího kamaráda z Ukrajiny, který dítě provede po škole, bude se mu v nějakých intervalech věnovat apod.

Je vhodné obecně nespolupracující chování žáka nekomentovat, neřešit jej, nehodnotit apod., tímto způsobem je u dětí toto chování spíše posilováno. Zaměřit se naopak na ocenění jakékoliv spolupráce nebo snahy žáka.

V případě, že žák ubližuje druhým dětem, je vhodné jej od dětí oddělit, dokud se neuklidní (doporučujeme konzultovat se školním speciálním pedagogem nebo etopedem vhodný postup). Vhodné je například využívat „černý domeček“, pokud jej ve školní třídě máte, kde dítě má prostor se zklidnit. Více informací o černých domečcích např. zde:

Úspěšná práce s heterogenní třídou 3: Upravte pracovní prostředí tak, aby umožňovalo otevřené vyučování | Zapojmevšechny.cz (zapojmevsechny.cz)