V následujícím článku shrnujeme základní myšlenky dvou nových webinářů o postavení asistenta pedagoga ve školském systému, určených především pro začínající učitele a management školy. V obou s naším kolegou Miroslavem Bocanem hovoří školní psycholožka, speciální pedagožka a lektorka dalšího vzdělávání Alexandra Kiml. Ve velké míře se oba webináře prolínají, kurzívou uvádíme tipy pro ředitele/management škol. Webináře vznikly ve spolupráci projektu APIV B a SYPO.
Kdo je vlastně asistent pedagoga?
Asistent pedagoga (dále AP) je důležitou osobou pro všechny žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP), podle školského zákona pro potřeby a rovnoprávný přístup k těmto žákům. Jedná se však především o personální podporu pro jiného pedagogického pracovníka při vzdělávání žáka se SVP. Nejedná se tedy o asistenta žáka, jak je často mylně pojímáno, ale o asistenta pedagoga. To je dobré si také hned zpočátku ujasnit i s rodiči.
Asistenti pedagoga se dle zákoníku dělí na dva typy:
-
a) AP pro vyšší úroveň činnosti (§ 20, odst. 1) - poskytuje přímou pedagogickou podporu ve třídě, kde se vzdělávají žáci se SVP; tento typ AP musí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou a odpovídající pedagogické vzdělání (minimálně kvalifikační kurz dle standard MŠMT);
-
b) AP pro nižší úroveň činnosti (§ 20, odst. 2) - tito asistenti vykonávají pomocné výkonné práce ve škole / školském zařízení; stačí jim výuční list nebo základní vzdělání a kvalifikační kurz pro asistenty pedagoga dle standard MŠMT.
V doporučení pro žáka se SVP od školského poradenského zařízení je uvedeno, jaký typ AP je požadován.
-
c) Existuje ještě jeden typ AP - “školní asistent”, - který není stanoven zákonem či vyhláškou; jedná se o specifickou pozici podporovanou z fondů EU (OP VVV), konkrétně z tzv. šablon. Školní asistent není pedagogický pracovník, jeho úkolem je poskytovat pomoc rodinám žáků se SVP, pomáhat žákům se SVP při organizaci času a naplňováním vzdělávacích potřeb, dále zprostředkovává komunikaci mezi školou a rodinou, může sloužit i jako podpora při mimoškolních aktivitách, má na starosti administrativní nebo i organizační činnosti apod.
Více se o roli i legislativním ukotvení funkce asistenta pedagoga dozvíte v našem starším textu Asistent pedagoga jako podpůrné opatření. V uvedeném textu najdete také informace o finanční náročnosti týkající se výdajů na AP.
Hlavní předpoklady k úspěšné spolupráci pedagoga a asistenta pedagoga
Pro efektivní a spokojenou spolupráci mezi AP a pedagogem je klíčový prostor pro společnou přípravu na výuku, pro společné konzultace o potřebách - spolu by měli plánovat i hodnotit vzájemnou spolupráci a na základě toho ji vylepšovat. AP by měl vědět, s jakými žáky a na čem bude v konkrétní hodině pracovat.
Často se uvádí, že na prvním stupni lze spolupráci nastavit lépe a jednodušeji. Pokud si však udělá AP s každým učitelem žáka se SVP přípravu předem na delší období (alespoň 14 dní), může to na druhém stupni fungovat stejně dobře.
Při spolupráci dochází k různým variantám. Buď AP pracuje s jedním žákem nebo skupinkou žáků se SVP a učitel se věnuje ostatním intaktním žákům, nebo obráceně, což nebývá tak často. Navíc lze výuku nastavit tak, že buď má celá třída stejné zadání, nebo žáci se SVP upravené.
Jak správně nastavit komunikaci mezi AP a pedagogem, pedagogy?
Aby spolupráce fungovala efektivně, je komunikace velmi důležitá. Nutné je vymezit kompetence, kdo za co odpovídá i kdo co v dané hodině dělá v souvislosti s plánováním vyučování. Zásadní pro dobré fungování výuky i vztahu je také jasné stanovení pravidel spolupráce.
Vhodné je, pokud se AP zapojuje jak do přípravy, realizace i hodnocení výuky, samozřejmě v rámci svých možností a kompetencí. O přípravě už jsme se zmínili výše, AP i učitel si domluví, co kdo připraví, jaké pomůcky nebo pracovní listy… Čím je příprava lepší, tím je lepší i realizace. Hodnocení souvisí se zodpovědností za vzdělávání, což leží především na pedagogovi (viz níže). Hodnocení asistentem pedagoga může být však také velmi nápomocné. V jeho případě se sice nejedná o známky, ale má například možnost formativního hodnocení (jaké má dítě úspěchy, v čem se zlepšilo, v čem by mělo zabrat, jaká motivace na něj funguje….), případně alternativy (používání emotikonů apod.). Zatímco AP se soustředí na proces formování, pedagog hodnotí spíše výsledky.
Ředitel nebo zástupce vedení může při nastavování komunikace mezi pedagogem a AP fungovat jako mediátor a tím umožnit, aby společná komunikace byla funkční a efektivní. Třeba tím, že vymezí konkrétní kompetence a pravidla spolupráce, že vyžaduje setkávání nad přípravou, má přehled, kdy probíhají a má možnost se jich zúčastnit, nebo z nich dostat zápis.
Pro dobré přijetí asistenta pedagoga ve škole je důležité také jeho uvedení, seznámení s kolektivem. To obvykle probíhá na několika úrovních. Do pedagogického sboru by ho měl uvést ředitel, a to nejlépe v přípravném týdnu, před zahájením výuky. Měl by jasně určit, jakých pedagogů se spolupráce s ním týká (i jakého žáka či skupiny žáků se SVP) a vyzvat je ke spolupráci. Je dobré si uvědomit, že AP nebude spolupracovat jen s jedním učitelem, ale je součástí celého sboru, měly by mu být blízké vize a pracovní metody školy...
Ve třídě se o uvedení AP již může postarat pedagog. Pokud je ve škole nebo pro AP tato pozice nová, je nutno počítat s tím, že se budou potýkat s počátečními problémy. Dobré je proto propojit ho také s někým zkušeným z pedagogů nebo s výchovným poradcem, školním psychologem apod.
Pokud je ve škole asistentů pedagogů více, měli by být vedeni jako pedagogický sbor - tedy mít nějakého “nadřízeného”, který je metodicky povede, dohlíží na jejich sdílení a spolupráci. Může se jednat o někoho ze školního poradenského pracoviště nebo ze zástupců. I těmto nadřízeným je nutno jasně vymezit kompetence. V kvalitních inkluzivních školách disponují přímo pozicí koordinátora inkluze.
Rozdělení zodpovědnosti mezi AP a pedagogem ve třídě
Činnosti ve škole dělíme na výchovné a vzdělávací. Ty výchovné souvisí mj. s bezpečností žáků. Za tu mají zodpovědnost všichni, kdo ve škole nějakým způsobem působí, učitelé, asistenti i nepedagogičtí pracovníci. Za vzdělávací část zodpovídá učitel, AP nemá odpovídající vzdělání.
Co od AP očekávat nelze
Jak bylo již zmíněno výše, nemůžeme očekávat, že AP bude samostatně vyučovat, nemá k tomu kompetence. Také je nutno zohlednit, že pokud AP zodpovídá za jednoho konkrétního žáka se SVP (např. s těžkým tělesným postižením) nebo skupinku žáků, nemůže dohlížet na bezpečnost ostatních ve třídě. A ani neočekávejme, že bude fungovat přesně jako předchozí či zkušenější AP.
Nejčastější problémy v rámci spolupráce AP a pedagoga
Alexandra Kiml vzpomíná, že zpočátku byli asistenti pedagoga spíše osobní pomocníci pro žáky s tělesným postižením/znevýhodněním. Postupně jich ale začalo přibývat i pro další žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Učitelé k nim spíše přistupovali s nedůvěrou, brali je jako kontrolu a narušení jejich práce. Až díky postupné intervenci psychologů začali vnímat, že mít ve třídě AP pro ně znamená výhodu, a začali o ně žádat sami.
S jakými problémy se v praxi lektorka nejčastěji setkává?
-
nepřijetí AP;
-
nefunkční komunikace, kdy se AP a pedagog na sebe lidsky ani profesně nenaladí;
-
malá informovanost asistenta pedagoga o vzdělávacích možnostech (absence metodické podpory a sdílení zkušeností i osvědčených postupů (to je velmi důležité a tato podpora by měla přicházet od školního poradce či psychologa);
-
slabě definovaná náplň práce, kdy se AP cítí spíše jako “holka pro všechno” a není dobře využita ani jeho přítomnost, ani jeho kvality.
Profesní rozvoj pedagoga i asistenta pedagoga
V určitých oblastech je dobré, aby se vzdělávali AP i pedagog oba - společně či individuálně. Jedná se především o směry týkající se zdravotních či sociálních handicapů, jak zlepšit spolupráci, jak komunikovat s rodinou, případně o metody při vzdělávání žáků s různými vzdělávacími potřebami.
Stejně jako učitelé by měli mít asistenti pedagoga vypracovaný plán pedagogického rozvoje a aktualizovat ho dle potřeb svých i školy. Vzdělávat se mohou mimo školu i interně od svých kolegů.
Komunikace s rodinou žáků se SVP
Komunikace s rodiči tvoří důležitou součást práce asistenta pedagoga. Pokud se jedná o dítě se zdravotním postižením nebo znevýhodněním, potkávají se rodiče s AP obvykle denně a diskutují každodenní záležitosti. Svou roli může AP hrát i při dlouhodobější nepřítomnosti žáka ve škole - např. v případě onemocnění, rekonvalescence apod., ať už se jedná o doručení učiva, osobní doučování nebo i jen osobní kontakt a jakési udržení pouta mezi žákem a spolužáky.
U žáků se sociálním znevýhodněním může být těžké s rodinou navázat kontakt. V takovém případě je nutné, aby měl AP alespoň základní informace o sociálním či etnickém zázemí dítěte a zohledňoval je při naplňování jeho vzdělávacích potřeb.
Vzkaz začínajícím pedagogům i managementu škol
Nebojte se spolupráce s asistentem pedagoga, považujte ho za pomoc, podporu a parťáka. Pracujte společně na tom, aby to ve třídě fungovalo a všichni byli spokojeni :-).
Další relevantní články a videa:
http://www.inkluzevpraxi.cz/kategorie-pedagog/2064-spoluprace-s-asistenty-pedagoga
Odkaz na celou sekci AP v Zapojmevšechny.cz.
| Nenechávejte si materiál jen pro sebe! |
|
|
